Škoda Vagonka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot změnil moravskoslezský kraj→[[]]; kosmetické úpravy |
m 28. ledna->28. leden 28. února->28. únor 1. března->1. březen 8. března->8. březen 31. března->31. březen 1. dubna->1. duben 8. června->8. červen 28. července->28. červenec 24. října->24. říjen 9. listopadu->9. listopad 17. listopa... |
||
Řádek 6:
=== Založení firmy u Studénky ===
Synové zakladatele, [[Adolf Schustala]] a jeho bratři, ''Kopřivnickou vozovku'' opustili s úmyslem založit novou firmu, specializovanou na výrobu železničních vagonů. V roce 1900 založil Adolf Šustala v [[Butovice (Studénka)|Butovicích]] u Studénky podnik '''Staudinger Waggonfabrik A.G.''' (v květnu začal stavět továrnu a [[12. prosinec|12. prosince]] [[1900]] byla zaregistrována firma). Vzorem byla vagonka v maďarském [[Györ]]u, prvním ředitelem byl Rudolf Feldbacher, který předtím v této vagónce působil. Výroba byla zahájena roku 1901 a do konce roku [[1902]] bylo vyrobeno přes tisíc vozů. Firma se úspěšně uchytila přesto, že v letech [[1901]]–[[1903]] proběhla [[hospodářská krize]]. Státní zakázky v roce 1906 a v době [[první světová válka|první světové války]] firmě pomohly. Po roce 1918 se hlavním zákazníkem staly nově vzniklé [[Československé státní dráhy]], které však využívaly i několika dalších dodavatelů.
V roce [[1928]] odkoupil většinu akcií [[Hans Ringhoffer]]. Od [[9. listopad|9. listopadu]] [[1928]] se firma jmenovala '''Moravskoslezská vozovka, a. s.''' a [[28. leden|28. ledna]] [[1929]] byla přičleněna ke koncernu [[Ringhofferovy závody]], a. s. Do konce 30. let Ringhoffer skoupil i vagonky v [[Kopřivnice|Kopřivnici]], [[Kolín]]ě a [[Česká Lípa|České Lípě]]. Za období 1900 – 1945 bylo ve Studénce vyrobeno celkem 31 419 kolejových vozidel.
=== Období socialismu ===
Za [[Druhá světová válka|druhé světové války]] byla továrna značně poškozena, modernizace započatá v roce [[1942]] nebyla dokončena. [[Vysídlení Němců z Československa|Poválečným odsunem Němců]] navíc vagonka přišla o značnou část pracovníků, zejména z německých Butovic.
Po osvobození v roce [[1945]] byl podnik nejprve pod prozatímní správou určenou [[místní národní výbor|místním národním výborem]], pak celý koncern Ringhoffer přešel pod národní správu a následně byl [[Benešovy dekrety|dekretem]] prezidenta z [[24. říjen|24. října]] [[1945]] znárodněn. Od [[1. leden|1. ledna]] [[1946]] byla továrna součástí [[národní podnik|národního podniku]] [[Tatra]] jako '''Tatra, n. p. závod Studénka'''. Do konce roku [[1949]] byla továrna přestavěna a rozšířena, včetně vybudování obytného a kulturního zázemí. Současně se pracovalo na rozsáhlých zakázkách na opravy a výrobu vozů do mnoha zemí Evropy, kde vozový park byl poničen válkou.
Na počátku roku [[1950]] byl podnik přejmenován na '''Vagónka Tatra Studénka-Butovice, n. p.''', a továrna byla dále modernizována a rozšiřována.
Od [[1. duben|1. dubna]] [[1958]] byl národní podnik začleněn do [[VHJ]] Československé vagonky Tatra, sdružení národních podniků, Studénka. V souvislosti s připojením Butovic ke Studénce byl podnik od [[1. březen|1. března]] [[1959]] přejmenován na '''Vagonka Tatra Studénka, n. p.''' Od [[1. červenec|1. července]] [[1965]] byl přeřazen pod VHJ Závody ťažkého strojárstva, [[Martin]]. Od [[1. leden|1. ledna]] [[1969]] dostala název '''Vagónka Studénka, n. p.''' a stala se součástí VHJ Československé vagónky, Praha. V letech [[1967]] – [[1976]] byly opět rozšířeny vývojové, výrobní a skladovací kapacity. V dubnu roku [[1969]] zničil [[požár]] prototypovou dílnu, zámečnickou dílnu a lakovnu a vážně poškodil například montážní plochy. Teprve v roce [[1973]] byla definitivně dokončena náhrada zničených celků. Od [[1. leden|1. ledna]] [[1983]](?) nesla název '''Vagónka Studénka, k. p.''', tedy koncernový podnik. Od začátku roku 1990 se zkratka změnila na s. p., tedy [[státní podnik]].
=== Moravskoslezská vagónka ===
Od [[1. červenec|1. července]] [[1990]] měla vagonka název '''Moravskoslezská vagónka, s. p.''' (zkratka MSV). '''Moravskoslezská vagónka a. s.''' (IČ 476 75 942), která vznikla transformací státního podniku na [[akciová společnost|akciovou společnost]], byla do obchodního rejstříku zapsána [[1. leden|1. ledna]] [[1994]]. Společnost byla zařazena do druhé vlny [[kupónová privatizace|kuponové privatizace]]. [[31. březen|31. března]] [[1998]] změnila písmeno „ó“ ve slově ''vagónka'' za krátké „o“. [[17. listopad|17. listopadu]] [[1998]] byla přejmenována na '''ČKD VAGONKA STUDÉNKA, a. s.'''
V roce [[1999]] se vagonka dostala do tíživé ekonomické situace, podobně jako [[holding]] [[Českomoravská Kolben Daněk|ČKD]]. Chyběly peníze na další výrobu a zaměstnanci na to reagovali protestními akcemi. [[Vláda ČR]] pak [[28. červenec|28. července]] [[1999]] přijala ''usnesení k návrhu opatření k situaci v akciové společnosti ČKD Vagónka Studénka'', jímž uložila místopředsedovi vlády a ministru financí pověřit [[Konsolidační banka|Konsolidační banku Praha]], s. p. ú. jednat s potenciálními investory ([[Thrall Car Manufacturing Company]], [[ADtranz]], [[Alstom]], [[Siemens AG|Siemens]] a příp. dalšími) o vstupu do akciové společnosti ČKD Vagónka Studénka v rámci řešení stávajících pohledávek. Vládním usnesením z [[28. únor|28. února]] [[2000]] vláda víceméně schválila vstup americké společnosti ''Thrall Car Manufacturing Company'' (prostřednictvím dceřiné společnosti Thrall Europa, s. r. o.). Tento investor však měl zájem pouze o výrobu nákladních vozů. Vláda proto uložila několika ministrům prověřit převod výroby osobních vozů na jiný subjekt.
=== Thrall / MSV Metal Studénka ===
Smlouva o převodu akcií firmy ''ČKD VAGONKA STUDÉNKA, a. s.'' na americkou společnost Thrall Europa, s. r. o. byla podepsána [[8. březen|8. března]] [[2000]]. Téhož dne společnost Thrall prodala část provozu včetně výroby vagonů holdingu ČKD. [[8. červen|8. června]] 2000 se přejmenovala na '''Thrall Vagonka Studénka, a. s.''' a dnem 1. ledna [[2003]] se s ní firma Thrall Europa, s. r. o. sloučila. Prodej společnosti skupině Thrall potvrdil Úřad pro ochranu hospodářské soutěže svým rozhodnutím ze dne 9. března 2001. 28. srpna 2006 se firma přejmenovala na '''MSV Metal Studénka, a. s.''' V srpnu 2005 valná hromada konstatovala, že 94,57 % akcí vlastní společnost ''Trinity Rail Group, LLC'' a je tedy [[hlavní akcionář|hlavním akcionářem]], z čehož plyne právo na zbylé akcie. Od 11. listopadu 2005 byla jediným akcionářem ''TRINITY RAIL GROUP, LLC'' (USA), od 1. září 2006 lucemburská firma ''International Railway Systems SA.''
Jinak však byla firma v útlumu. Výroba podvozků byla přesunuta do [[Rumunsko|Rumunska]], kam se postupně přestěhovaly i další části výroby, například dřevovýroba se sušičkou dubového dřeva, až výroba ve Studénce prakticky zanikla<ref>Richard Vacula: [http://www.postreh.com/phprs/view.php?cisloclanku=2006041801 ČKD Praha, Vagónka Studénka], Postřeh, studentské webové periodikum, 18. 4. 2006</ref> Nyní se firma se specializuje na dodávky zápustkových výkovků a železničních podsestav (výlisků, nárazníků, tažných háků, šroubovek a táhlových ústrojí). 23. května 2011 podala společnost ING Lease návrh na zahájení insolvenčního řízení, a to jednak z titulu platební neschopnosti firmy, která má od ING Lease v operativním leasingu významnou část výrobních zařízení, jednak z titulu předlužení, do kterého se dostala ručením za úvěr jiných společností skupiny IRS, které se dostaly do úpadku. Dne 19. července 2011 byl soudem zjištěn úpadek dlužníka.<ref>[https://isir.justice.cz/isir/doc/dokument.PDF?vedlejsi=ne&rowid=AAAE1GAAYAAF8UzAAt Usnesení KS Ostrava], Insolvenční rejstřík, 19. 7. 2011</ref> Dne 7. října 2011 povolil soud na základě usnesení Schůze věřitelů řešení úpadku reorganizací.<ref>[https://isir.justice.cz/isir/doc/dokument.PDF?vedlejsi=ne&rowid=AAAE1GAAiAAAEpOAA7 Usnesení KS Ostrava], Insolvenční rejstřík, 22. 10. 2011</ref>
| |||