Operace Suvorov: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m typo |
m 7. srpna->7. srpen 23. srpna->23. srpen |
||
Řádek 21:
== Situace před bitvou ==
Po skončení [[bitva u Kurska|bitvy u Kurska]] ztratilo německé velení poslední šanci udržet na východní frontě rovnováhu sil. Sovětská vojska vytlačila [[Wehrmacht]] z ruských oblastí [[Sovětský svaz|SSSR]], Rudá armáda osvobodila [[Orjol|Orel]] a [[Belgorod]] a [[23. srpen|23. srpna]] [[1943]] byl osvobozen ukrajinský [[Charkov]]. Počátkem srpna 1943 [[Adolf Hitler|Hitler]] přikázal budovat tzv. ''Ostwall'', obrannou linii ''Panther-Wotan'', sahající od [[Finský záliv|Finského zálivu]] až k [[Azovské moře|Azovskému moři]]. Jedním z center obrany se mělo stát město [[Smolensk]], které bylo klíčovým dopravním uzlem a jehož zhroucení by znamenalo vážnou trhlinu v německé koncepci obrany. Nejdůležitější oporou této linie byla třetí největší evropská řeka [[Dněpr]], která měla dle Hitlera zadržet postup Rudé armády. Tato obranná linie se stala cílem sovětského letního a podzimního tažení a její dobytí se nazývá jako [[bitva o Dněpr]]. Smolenská bitva bývá někdy uváděna jako součást této gigantické operace.
Němci si byli vědomi významu [[Smolensk]]a a proto se na sovětský útok náležitě připravili. Ve velkém pásmu do hloubky až 130 km bylo vybudováno několik mohutných obranných linií, které sestávaly jak z lehkých opevnění, tak z betonových pevnůstek, protitankových i protipěchotních zátarasů, minových polí, vodních příkopů, a dalších obranných zařízení. [[Němci]] měli výhodu lepších komunikací než Sověti a po kolejích mohli přepravovat jak zásoby z okupované Evropy, tak měli umožněnu přepravu vojsk z jiných částí fronty.
Řádek 27:
== Sovětské útoky ==
[[Soubor:Map detail of smolensk operation.jpg|thumb|left|Deail Smolenské operace]]
První sovětský útok na německá postavení začal [[7. srpen|7. srpna]] v časných ranních hodinách mohutnou dělostřeleckou přípravou. V 6.30 hodin zahájily jednotky Rudé armády postup na [[Rosavl]] a [[Smolensk]]. Útočící vojska však narazila na dobře zkonsolidovanou obranu a postup se zastavil. Německá vojska začala podnikat protiútoky podporované tanky. Aby došlo k znemožnění přesunu německých vojsk v týlu, sovětští partyzáni zahájili koordinované sabotážní akce proti železnici. Přes všechnu snahu [[Rudá armáda|Rudé armády]] však k rychlé porážce Němců nedošlo. Poziční boje se střídajícími se útoky a protiútoky trvaly nadále.
Na konci měsíce srpna došlo k zahájení [[Bitva o Dněpr|bitvy o Dněpr]]. I na smolenském úseku se dala [[Rudá armáda]] znovu do pohybu. Její nový útok začal 28. srpna 90 minutovou těžkou dělostřeleckou palbou a leteckými útoky. Poté zaútočila sovětská vojska, která uskutečnila průlom do hloubky až 25 kilometrů. Následující den došlo k dalším útokům sovětských tankových sborů, které dosáhly okolí města [[Jelňa]]. 30. srpna se sovětská vojska pokusila Jelňu obklíčit a Němci byli nuceni město vyklidit. 3. září dosáhla Rudá armáda na tomto úseku východní břeh Dněpru. Dobře se začala vyvíjet i situace u [[Brjansk]]a a i zde se podařilo sovětským vojskům vytlačit německé síly.
| |||