Verze z 29. 10. 2011, 23:40 editovat Jj14 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 88 592 editací m typo ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 25. 12. 2011, 02:19 editovat zrušit editaci PastoriBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 275 748 editací m SSSR->Sovětský svaz Přejít na další porovnání →
Řádek 23: [[Soubor:Su27K (Su33) DD-SD-99-06153.jpg\|thumb\|left\|Su-33 na palubě letadlové lodě ''Admiral Kuzněcov'']] Vývoj letounu začal v roce [[1977]] v souladu s plánem [[~~SSSR~~Sovětský svaz\|Sovětského svazu]] na stavbu flotily [[Letadlová loď\|letadlových lodí]], které jsou v ruské terminologii, z politických důvodů, známé jako ''těžké letadlové křižníky''. Z velkého množství palubních letounů určených pro sovětské letadlové lodě byly vybrány tři typy: Su-27K, [[MiG-29\|MiG-29K]], [[Su-25\|Su-25UB]] a [[Jak-44]]. Zkoušky palubních letounů probíhaly na [[krym]]ském letišti Novofjodorovka na [[Ukrajina\|Ukrajině]]. Zde bylo v roce 1980 vybudován zvláštní výcvikový komplex, známí též pod zkratkou NITKA, kde se nacvičovalo přistání pomocí záchytného systému s brzdícími lany. Technika vzletu se prováděla pomocí tzv. skokanského můstku. Ověřovaly se zde také metody navádění letounu na přistání včetně automatického přiblížení. První vzlet letounu Su-27 byl proveden 28. srpna [[1982]]. Délka vzletu činila 230 metrů a letoun opustil můstek při rychlosti 232 km/h. Hmotnost letounu byla 18 200 kg. Postupně pak byla vzletová hmotnost zvyšována až na 32 000 kg. První informace o existenci námořní verze Su-27 uvedl na podzim 1988 americký admirál [[Bill Studeman\|William O. Studeman]]. Su-33 byl veřejně představen až v roce 1995. Ke skutečnému operačnímu zařazení letounů došlo v roce 1994 poté, co byly ukončeny státní zkoušky. Dnes operuje 24 letounů Su-33 ze základny na [[Kola (poloostrov)\|poloostrově Kola]] a z paluby těžkého letadlového křižníku ''[[Admiral Kuzněcov]]''.

Suchoj Su-33: Porovnání verzí