Verze z 20. 9. 2011, 22:40 editovat ChuispastonBot (diskuse \| příspěvky) 27 199 editací m r2.7.1) (robot přidal: yi:אויפפיר ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 9. 12. 2011, 13:28 editovat zrušit editaci Sokoljan (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 31 124 editací Přepsaný článek, zdroje, odstr. Pahýl Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Různé významy\|tento=souboru ~~psychických~~vnějších ~~jevů~~projevů organismu\|druhý=uspávání a '''chování''' nejmenších [[děti\|dětí]]\|stránka=kojenec}} '''Chování''' je soubor vnějších (pozorovatelných) projevů [[člověk]]a, [[živočich]]ů a jiných [[Organismus\|organismů]]. Slovo může označovat nejrůznější změny, postoje, pohyby, [[Gesto\|gesta]] a další projevy, ale také jejich celek. V přeneseném smyslu lze hovořit i o chování neživých předmětů a látek, pokud jsou vystaveny působení svého okolí (například o chování magnetické střelky v určitém místě). Studiem chování se zabývá řada věd, které se liší jak svým předmětem, tak také metodou. '''Chování''' je soubor [[psychické jevy\|psychických jevů]] nebo projevů (viz také [[prožívání]]), které mohou vnímat i ostatní lidé - projevuje se navenek (např. [[reakce]] na podněty). Na chování klade primární důraz odvětví psychologie [[behaviorismus]] (anglicky behaviour = chování). == Etologie == Lidské chování záleží na mnoha činitelích, jak vrozených, tak získaných postupně ([[temperament]], [[stabilita]], [[volní vlastnosti]], [[charakter]]). Hlavně na [[psychický stav\|psychickém stavu]] [[osobnost]]i a toleranci k v té chvíli dané zátěži - [[odolnost]]i. {{viz též\|Etologie}} ~~{{Pahýl - antropologie}}~~ Etologie nebo také biologie chování zkoumá chování člověka i jiných živočichů a chápe je zásadně jako [[adaptace]] zdravého organismu na změny prostředí. Tyto adaptace mohou být dědičně fixované anebo naučené a obvykle tvoří celá koordinační schémata nebo více méně pevné vzorce chování (angl. ''action patterns''). Mezi nejjednodušší koordinační schémata patří [[reflex]]y, kde je reakce na podnět zprostředována na neurologické úrovni tzv. reflexními oblouky. Podnět, podráždění [[receptor]]u, vyvolá signál, který se více či méně složitou cestou dostává do výkonného orgánu (efektoru). Vedle kauzálních vztahů mezi podnětem a reakcí zkoumá etologie také jejich účelnost, to jest evoluční výhodu, kterou tento vztah organismu přináší. Z tohoto hlediska rozlišuje například chování potravní, obranné, rozmnožovací, průzkumné, komunikativní a další. Důležitým oborem je srovnávací etologie, která studuje podobnosti a rozdíly vzorců chování u různých druhů i u člověka. == Psychologie == {{viz též\|Psychologie}} V psychologii znamená chování pozorovatelné projevy prožívání (v protikladu k nepozorovatelným vnitřním stavům). Tato projevy lze dělit na [[instinkt]]ivní, návykové a rozumové.<ref>J. Jandourek, ''Sociologický slovník'', str. 102. </ref> Odvětví či směr psychologie, který zkoumá chování čistě z vnějšího hlediska a snaží se je vysvětlovat kauzálně, je behaviorismus ([[Ivan Petrovič Pavlov\|I. P. Pavlov]], [[Burrhus Frederic Skinner\|B. F. Skinner]]). Jiná odvětví či školy psychologie rozlišují mezi mimovolným chováním a volním jednáním, za něž člověk může nést také [[odpovědnost]]. Zde je v psychologii i v [[Právo\|právu]] důležitá také [[motivace]] jednání. Výkladem často skrytého (nevědomého) významu chování se zabývá [[psychoanalýza]]. == Sociologie == {{viz též\|Sociologie}} Sociologie studuje chování v rámci lidských společností, včetně chování skupinových a kolektivních. Ve vztahu ke společnosti lze rozlišit chování prosociální, které je skupině prospěšné, chování asociální, které nedbá na normy společnosti, a chování antisociální, zaměřené proti skupině. To lze dále rozdělit na chování aberantní, které normy porušuje, ale nepopírá, a chování nonkonformní, které je popírá a chce je změnit. Aberantní chování (například kriminální) se obvykle utajuje, kdežto nonkonformní jednání naopak obvykle hledá publicitu a veřejnou podporu.<ref>J. Jandourek, ''Sociologický slovník'', str. 102n. </ref> I pro společenské chování je často rozhodující jeho [[motivace]], typickou formou sociologického výzkumu jsou proto [[Průzkum veřejného mínění\|průzkumy mínění]] a hodnocení, například volebních a spotřebitelských [[Preference\|preferencí]]. == Pedagogika == Chování žáků a jeho poruchy jsou důležitý problém pedagogiky. Chování se tradičně hodnotí na vysvědčení, současná pedagogika však hledá hlavně cesty, jak nežádoucímu chování předcházet a omezovat jeho důsledky. == Odkazy == === Reference === <references/> === Literatura === * P. Martin - P. Bateson, ''Úvod do teorie a metodologie měření chování''. Praha: Portál 2009 * S. Navrátil - J. Mattioli, ''Problémové chování dětí a mládeže''. Praha: Grada 2011 * ''Ottův slovník naučný nové doby'', heslo Chování instinktivní. Sv. 4, str. 1479 * V. Pokorná, ''Teorie a náprava vývojových poruch učení a chování''. Praha: Portál 2010 === Související články === * [[Etologie]] * [[Instinkt]] * [[Jednání]] * [[Psychologie]] * [[Reflex]] <!-- Článek není překlad, proto prosím nenahrazovat šablonou Překlad. --> * ''Tento článek využívá informace z odpovídajícího článku německé Wikipedie. '' [[Kategorie:Chování\| ]] [[Kategorie:~~Psychologie~~Psychologické pojmy]] [[Kategorie:Sociologické pojmy]] [[an:Comportamiento]]

Chování: Porovnání verzí