Van Allenovy pásy: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
úpravy textu, +obíhající antičástice
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot opravil přesměrování na Io - Změněn(y) odkaz(y) na Io (měsíc); kosmetické úpravy
Řádek 26:
Nabité částice ve Van Allenových pásech jsou ovládané [[Lorentzova síla|Lorentzovou silou]]. Vykonávají tři různé [[pohyb]]y: oběh okolo své siločáry s periodou několika mikrosekund až milisekund, spirálový pohyb podél siločar a pohyb částic kolmý na rovinu magnetického [[poledník]]u. Částice ztrácejí svoji energii při srážkách s částicemi atmosféry. Neustále však přibývají nové částice vznikající rozpadem sekundárního [[kosmické záření|kosmického záření]], ze slunečního větru a z [[ionosféra|ionosféry]].
 
Van Allenovy pásy mají všechny planety s magnetosférou. Nejmohutnější je má ve Sluneční soustavě [[Jupiter (planeta)|Jupiter]], protože má ze všech planet nejsilnější magnetické pole. Jupiterovy pásy jsou silně ovlivněny měsícem [[Io (měsíc)|Io]], který dodává pásům ionty [[síra|síry]] a [[sodík]]u. Zvýšená [[radiace]] především ve vnitřním pásu způsobuje problémy [[umělá družice|družicím]], jejichž [[oběžná dráha]] protíná tuto oblast. Jednou z nich je i [[Hubbleův vesmírný dalekohled]], který se při průletu Van Allenovými radiačními pásy vypíná.
 
Lidem a živým organismům obecně jsou vysokoenergetické [[proton]]y a [[záření beta]] ve van Allenových pásech životu nebezpečné, neboť částice, které se v nich velkou rychlostí pohybují, jsou s to porušit lidskou [[DNA]]. S výjimkou [[Program Apollo|programu Apollo]] a Gemini se člověk pohyboval v menší vzdálenosti, než je vnitřní hranice vnitřního van Allenova pásu (tedy max do cca 350 km od zemského povrchu). Lety programu Apollo byly vedeny tak, aby minuly oblast s nejvyšší koncentrací částic.
Řádek 32:
== Reference ==
{{Překlad|sk|Van Allenove radiačné pásy|1683045}}
<references />