Verze z 16. 1. 2011, 21:32 editovat TchoŘoBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 59 768 editací m Portálové šablony dle doporučení (s pomocí dat od Dannyho B.) ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 4. 12. 2011, 12:12 editovat zrušit editaci John M (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 2 357 editací doplnění, odkazy Přejít na další porovnání →
Řádek 2: {{Různé významy\|redirect=Buřt\|tento=uzenině\|druhý=suchém galvanickém monočlánku velikosti D\|stránka=Suchý článek }} '''Špekáček''' je druh [[uzenina\|uzeniny]], připravovaný z jemně [[kutrace\|kutrované]] směsi vepřového a hovězího masa s vložkou z uzeného [[slanina\|špeku]], která dala výrobku název. Pravý špekáček podle původní receptury by se měl skládat z 50 % [[hovězí maso\|hovězího zadního masa]] z mladých kusů, z 20 % [[vepřové maso\|vepřového výřezu]] bez kůže a 30 % na kostičky nakrájeného [[slanina\|špeku]] a měl by být kořeněn [[česnek]]em, [[pepř]]em, případně i trochou [[muškátový ořech\|muškátového ořechu]]. Špekáček je narážen do hovězích střev s průměrem 3-4 cm a [[šňůrkování\|šňůrkován]] na délku 5-7 centimetrů. Šňůrkování je u levnějších druhů nahrazováno [[skobování]]m kovovými potravinářskými sponami. Špekáček se poprvé objevil na [[Jubilejní zemská výstava v Praze 1891\|Jubilejní zemské výstavě v Praze]] roku 1891 a stal se oblíbenou pochoutkou. Podle ČSN 57 7115 z roku 1978 musel špekáček obsahovat 38,5% hovězího masa, 17,5% vepřového masa 17% slaniny, 23% vody (ledu), zbytek sůl, koření, přísady. Po zrušení československých státních a oborových [[norma\|norem]] na počátku 90. let došlo k výraznému poklesu jejich [[kvalita\|kvality]] ~~špekáčků~~. Tento nepříznivý stav byl částečně zlepšen vyhláškou č. 326/2001 Sb., který předepisuje, že špekáček může obsahovat pouze hovězí, vepřové a telecí maso (ne strojově oddělené). Podíl [[maso\|masa]] musí být nejméně 40%, obsah [[tuk]]u maximálně 45 %. ▼ Špekáček je narážen do hovězích střev s průměrem 3-4 cm a [[šňůrkování\|šňůrkován]] na délku 5-7 centimetrů. Šňůrkování je u levnějších druhů nahrazováno [[skobování]]m kovovými potravinářskými sponami. Pro špekáček je charakteristická masově narůžovělá mozaika řezu, doplněná častými drobnými plochami špekové vložky, které by měly mít ostré hrany. Červené zbarvení díla paprikou, podíl chrupavčitých částí nebo obsah jiné bílkoviny, než vepřové, telecí či hovězí diskvalifikují výrobek, který by neměl být označován jako špekáček. Takové ~~výrobky~~nekvalitní napodobeniny se na trhu vyskytují pod názvy jako [[vuřt]], [[buřt]], [[opékáček]], buřtíček, špekoun nebo různé druhy klobás.▼ ▲Po zrušení československých státních a oborových [[norma\|norem]] na počátku 90. let došlo k výraznému poklesu [[kvalita\|kvality]] špekáčků. Tento nepříznivý stav byl částečně zlepšen vyhláškou č. 326/2001 Sb., který předepisuje, že špekáček může obsahovat pouze hovězí, vepřové a telecí maso (ne strojově oddělené). Podíl [[maso\|masa]] musí být nejméně 40%, obsah [[tuk]]u maximálně 45 %. ▲Pro špekáček je charakteristická masově narůžovělá mozaika řezu, doplněná častými drobnými plochami špekové vložky, které by měly mít ostré hrany. Červené zbarvení díla paprikou, podíl chrupavčitých částí nebo obsah jiné bílkoviny, než vepřové, telecí či hovězí diskvalifikují výrobek, který by neměl být označován jako špekáček. Takové výrobky se na trhu vyskytují pod názvy jako [[vuřt]], [[buřt]], [[opékáček]], buřtíček, špekoun nebo různé druhy klobás. Kuchyňská úprava špekáčků je možná ohříváním, opékáním, nakládáním a zastudena s dochucovadly. Ohřívaný špekáček je šťavnatý, poměrně mastný, zlatočervené barvy, na řezu soudržný. Obalové [[střívko]] se před podáváním nebo během jídla často loupe, přičemž na střívku může ulpět část díla. Opékání (a grilování) je jednou z nejčastějších úprav - špekáček se pro tyto účely nařezává, což jednak zlepšuje jeho chuť a urychluje prohřátí, jednak zmenšuje tučnost pokrmu. Opečený špekáček je sytě červenohnědý, s příjemným leskem střívka, bez stop vytváření „chlebové kůrky“. Na řezu je masově červený, s částečně průsvitnou mozaikou špekové vložky. Veškeré stopy chrupavčitých podílů a červené zbarvení šťávy jsou diskvalifikující. Špekáčky, nakládané do láků různých složení jsou souhrnně označovány jako [[utopenec\|utopence]]. Před touto úpravou se špekáček obvykle dělí na menší díly nebo nakrajuje pro usnadnění proniknutí [[lák]]u do hmoty. Výrobek se před naložením obvykle loupe. ==Související odkazy== * [[Klobása]] * [[Párek]] == Externí odkazy == * [http://www.vitalia.cz/clanky/spekacek-neni-burt-a-nekdy-ani-spekacek/ Špekáček není buřt. A někdy ani špekáček] * [http://www.spotrebitele.info/potraviny_zdravi/clanek.shtml?x=2350799 Dáte si raději opečený špekáček či opékáček?] * [http://vikend.nova.cz/clanek/novinky/vurty-spekacky-a-uzenky-vikend-22-11.html Vuřty, špekáčky a uzenky (video)] * [http://www.venusanka.cz/index.php?page=viewclanek&sekce=recenze&idcl=3601 120 let českého špekáčku] * [http://www.technicke-normy-csn.cz/inc/nahled_normy.php?norma=577115-csn-57-7115&kat=4575 ČSN 57 7115 - náhled normy] * [http://zpravy.e15.cz/byznys/obchod-a-sluzby/spekacek-je-specialita-mini-eu Špekáček je specialita, míní EU] Řádek 23 ⟶ 29: File:Opékání buřtů.jpg\|Opékání buřtů na otevřeném ohni </gallery> ~~{{Pahýl - gastronomie}}~~ {{Portály\|Gastronomie}}

Špekáček: Porovnání verzí