Verze z 17. 1. 2011, 02:14 editovat TchoŘoBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 59 768 editací m Portálové šablony dle doporučení (s pomocí dat od Dannyho B.) ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 3. 12. 2011, 15:37 editovat zrušit editaci Jj14 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 88 592 editací m typo Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Neověřeno}} [[Image:Budapest Obuda power plant.jpg\|thumb\|Komín elektrárny v Budapešti (čtvrť Obuda)]] '''[[Ekonomika]] [[Maďarsko\|Maďarska]]''' patří k méně rostoucím, ale ~~relativmě~~relativně silným [[Střední Evropa\|středoevropským]] ekonomikám. V současné době se nachází v období hluboké hospodářské recese. Maďarská ekonomika se v současné době nachází ve velmi vážném stavu a země se ocitla na pokraji [[státní bankrot\|státního bankrotu]]. Důsledky života na dluh negativně zasáhly všechny vrstvy obyvatel. Celá země je dnes doslova frustrovaná. Na běžné lidi velmi silně dopadá recese, země zažívá hromadné propouštění, znehodnocuje se [[maďarský forint]] a desítky tisíc rodin jsou neschopné splácet [[úvěr]]y a [[hypotéka\|hypotéky]]. Celkové zadlužení domácností překročilo hranici 350 mld. Kč. Zadluženost státu se vyšplhala na astronomických 73 % [[hrubý domácí produkt\|HDP]], v ČR a SR je to asi 30 procent.<ref name="hu20000702">[http://zpravy.idnes.cz/hodina-pravdy-pro-madarsko-zeme-se-ocitla-na-pokraji-bankrotu-ptv-/kavarna.asp?c=A090317_162132_kavarna_bos Hodina pravdy pro Maďarsko: země se ocitla na pokraji bankrotu]</ref> Řádek 10: === Hyperinflace === [[Soubor:Inflació utan 1946.jpg\|thumb\|left\|Zametání bankovek ~~kráce~~krátce po nahrazení penga forintem (1946).]] Nejvyšší míra ~~infalce~~inflace v dějinách [[Maďarsko\|Maďarska]] byla dosažena v období od konce roku [[1945]] do července [[1946]]. V roce [[1944]] byla ~~nevyšší~~nejvyšší nominální hodnota vydávaných bankovek 1 000 [[Maďarské pengő\|maďarských pengő]]. Na konci roku 1945 to již bylo 10 000 000 pengő. V průběhu roku 1946 se tato hodnota zvýšila na 100 000 000 000 000 000 000 (sto trilionů). Došlo k zavedení speciální měny adópengő, určené pro daňové a poštovní platby. Hodnota adópenga byla každým dnem přizpůsobována současnému kurzu. Zatímco [[1. leden\|1. ledna]] 1946 se jedno adópengő rovnalo jednomu pengu, ke konci července 1946 se již rovnalo 2 000 000 000 000 000 000 000 (2 triliardám) peng. V srpnu 1946, kdy došlo k nahrazení maďarského penga [[~~Máďarský~~Maďarský forint\|maďarským forintem]], se hodnota všech maďarských bankovek v oběhu rovnala jedné tisícině [[Americký dolar\|amerického dolaru]]. Jedná se o nejvyšší zaznamenaný případ inflace, která měsíčně rostla o 1,3 × 10<sup>16</sup> %, ceny se tak každých 15 hodin zdvojnásobovaly. Celkový dopad hyperinflace byl zastaven až měnovou reformou z [[18. srpen\|18. srpna]] 1946, kdy bylo 400 000 000 000 000 000 000 000 000 000 (400 quadriliard) pengő proměněno na 1 forint. Řádek 23: === Postkomunistická éra a integrace do západních struktur === Mezi lety [[1990]] a [[1994]] tehdejší premiér [[József Antall]] provedl rozsáhlou [[Ekonomická liberalizace\|liberalizaci]], též byla přepracována [[daňová soustava]]. Několik prvních let po revoluci pomáhal s financování také [[Mezinárodní měnový fond]]. Mnohé služby, jež byly [[socialismus\|socialistickými]] vládami dotované, najednou být přestaly, což vedlo k zvýšení cen například za [[doprava\|dopravu]], léky, [[energie]] a jídlo. Velké ~~množstní~~množství podniků bylo [[privatizace\|privatizováno]], jiné se ale nepřizpůsobily trhu a [[bankrot\|zkrachovaly]], či se musely radikálně přeorientovat ([[Ikarus]]). [[Hrubý domácí produkt\|HDP]] se propadl, protože ustal vývoz na [[východ]], převážně do zemí bývalého [[Sovětský svaz\|SSSR]]. Narostla též [[nezaměstnanost]], [[státní rozpočet\|státní rozpočty]] končily zásadně [[deficit]]em. Tehdejší premiér [[Gyula Horn]] se v březnu [[1995]] pokusil celou situaci vyřešit velkou privatizací mnohých státních podniků. Klesly také i výdaje vlády. Podíl veřejného sektoru na tvorbě HDP poklesl z 62 % na méně než 50 %. To pomalu nastartovalo ekonomický růst, v první polovině prvého desetiletí [[21. století]] začal vzestup v porovnání s posledními lety vskutku nevídaný. Též mu napomohl i vstup do [[Evropská unie\|EU]] v květnu [[2004]]. Avšak poté se situace opět začala horšit, především díky zvyšujícímu se tempu zadlužování vlády [[Předseda vlády\|premiéra]] [[Ferenc Gyurcsány\|Ference Gyurcsánye]] a též i zastavením některých důležitých reforem. Odkládání nezbytných reforem vedlo k propadu a nakonec k problémům, které se plně projevily během tzv. finanční krize na přelomu let 2008 a 2009. Maďarský forint prudce oslabil a země požádala o zahraniční pomoc, a to jak mezinárodní ~~instituace~~instituce, tak i Evropskou unii. === Hospodářská krize 2008/2009 ===

Ekonomika Maďarska: Porovnání verzí