'''[[monsignore|Mons.]] [[doktor teologie|ThDr.]] '''Michal Buzalka''' ([[18. září]] [[1885]], [[Svätý Anton]] – [[7. prosinec|7. prosince]] [[1961]], [[Tábor]]) byl slovenský [[římskokatolická církev|římskokatolický]] [[kněz]] a [[teolog]], pomocný [[biskup]] [[Trnavská apoštolskáarcidiecéze administraturatrnavská|Trnavskétrnavské apoštolské administratury]].
MichalNa Buzalkakněze byl [[svěcení|vysvěcen na kněze]] ve [[Vídeň|Vídni]] 14. července [[1908]]. V roce [[1936]] se po zřízení [[Římskokatolická cyrilometodějská bohoslovecká fakulta Univerzity Komenského v Bratislavě|bohoslovecké fakulty]] [[Univerzita Komenského|Univerzity Komenského]] v [[Bratislava|Bratislavě]] stal prvním rektorem jejího kněžského semináře. 15. května [[1938]] byl v Římě vysvěcený na biskupa jako [[titulární biskup]] konenský a přidělen jako [[pomocný biskup]] do Trnavskétrnavské apoštolské administratury. Byl též vojenským vikářem.
V rámci represálií [[Komunistická strana Československa|KSČ]] vůči [[Římskokatolická církev|katolické cirkvi]] na [[Slovensko|Slovensku]] byl [[12. červenec|12. července]] [[1950]] uvězněn. Po krutém fyzickém a psychickém mučení byl odsouzen ve vykonstruovaném procesu k doživotnímu vězení a dalším trestům (12. leden 1951, spolu s ním byli odsouzeni i biskupové [[Ján Vojtaššák]] a [[Pavol Gojdič]] a další duchovní).
V letech [[1951]]-[[1956]] byl vězněný ve Valdicích, [[Leopoldov]]ě, Praze-Ruzyni, [[Žilina|Žilině]], [[Ilava|Ilavě]] a v Praze-Pankráci. Pro velmi špatný zdravotní stav, zapřičiněný krutým vězněním a [[mučení]]m mu byl v roce [[1956]] přerušen výkon trestu. Následně byl internovaný v Domově důchodců v [[Děčín]]ě a v Charitním domově v Táboře, kde [[7. prosinec|7. prosince]] [[1961]] zemřel. Pohřben je ve svém rodišti ve SvätýmSvätém Antoně.
V roce [[2002]] začal proces jeho [[blahoslavený|blahořečení]].
