Berberské jazyky: Porovnání verzí

Nejstarším důkazem o berberských jazycích jsou dvě slova na [[Stéla|stéle]] egyptského [[faraón]]a [[Antef II.|Antefa II.]] ([[11. dynastie]]), kde se uvádějí jména libyjských psů. Rovněž lze některá egyptská osobní jména identifikovat jako berberská. Obecně se má za to, že značně nesrozumitelný libyjský jazyk, ve kterém se v severní Africe nalezlo na tisíc nápisů, je raná berberština. Několik staletí před naším letopočtem přišla v důsledku fénické [[kolonizace]] berberština do styku s [[Féničtina|féničtinou]], o čemž svědčí fénické výpůjčky v současných berberských jazycích. V této době převzali [[Bebeři]] punské písmo a z něho se vyvinula libyjsko-berberská abeceda tifinaġ, která je dosud příležitostně užívána některými berberskými národy, například Tuaregy. Po dobytí severní Afriky [[Římané|Římany]] převzala beberština větší množství [[Latina|latinských]] slov. Od té doby až do [[Islámská expanze|islámské expanze]] byla berberská nářečí kontinuálně rozšířena od [[Egypt]]a k [[Atlantik]]u. V jejím důsledku pronikla do severní Afriky [[arabština]] a zejména v severních oblastech došlo k naprostému roztříštění berberského jazyka. Oba jazyky se navrájemnavzájem ovlivnily, ovšem arabský vliv na berberská nářečí byl daleko silnější, a proto se ve slovníku současných berberských jazyků vyskytuje velké množství arabských výpůjček. V nedávné době do berberských jazyků pronikla slova z evropských jazyků, především [[Francouzština|francouzštiny]].