Verze z 1. 11. 2011, 21:02 editovat Jvs (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Správci 83 857 editací m - prázdný ref ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 2. 11. 2011, 02:29 editovat zrušit editaci Vojtěch Dostál (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 49 436 editací uprava predchoz, editace Přejít na další porovnání →
Řádek 4: U dlouhých kostí vzniká [[osifikační jádro]], jak na povrchu, tak uvnitř, uprostřed, a odtud se šíří k oběma koncům. Dříve než jich dosáhne, objeví se osifikační jádra v obou koncích a jdou středovému naproti. Zůstává však zachován proužek chrupavky, tzv. [[růstová chrupavka]], která umožňuje růst kostí do délky a u lidí mizí kolem 18 let. == Typy osifikace == Rozlišujeme osifikaci: a)* chondrogenní (kost vzniká z chrupavky) - tak vzniká většina kostí, dělíme ji dále na enchondrální (osifikuje od osifikačního centra směrem ven) a perichondrální (osifikuje ~~zvneku~~zvenku dovnitř) a vznikají tak tzv. ~~NÁHRADNÍ~~„náhradní ~~kosti~~kosti“▼ b)* desmogenní (kost vzniká z vaziva) - vznikají tzv. ~~KRYCÍ~~„krycí ~~kosti~~kosti“, např. kosti lebky, klíční kost~~...~~▼ ▲a) chondrogenní (kost vzniká z chrupavky) - tak vzniká většina kostí, dělíme ji dále na enchondrální (osifikuje od osifikačního centra směrem ven) a perichondrální (osifikuje zvneku dovnitř) a vznikají tak tzv. NÁHRADNÍ kosti ▲b) desmogenní (kost vzniká z vaziva) - vznikají tzv. KRYCÍ kosti, např. kosti lebky, klíční kost... U krátkých nebo plochých kostí vzniká osifikační jádro uprostřed a šíří se k periferiím. {{pahýl - ~~cytologie~~anatomie}} {{Portály\|Medicína}} [[Kategorie:Pojivová tkáň]] [[Kategorie:Kosterní soustava]] [[Kategorie:Embryologie]]

Osifikace: Porovnání verzí