Severní Bukovina: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m upravit. Hraničí to s copyviem z http://www.navychod.cz/?req=article&id=313&PHPSESSID=e157e4c7eb6a7ec178b7bea2b1a19877 |
m robot: stylistické, typografické a kódové korekce podle specifikace |
||
Řádek 9:
Území Bukoviny bylo součástí Kyjevské Rusi a později Haličsko-volyňského knížectví. Toto tvrzení je podepřeno písemnými prameny (např.: Povisť vremennych lit, Slovo o pohybeli Ruskoji zemli, Slovo o pluku Igorově, Haličsko-volyňský letopis, Bârladská gramota aj.) a archeologickým výzkumem.
Po rozpadu Haličsko-volyňského knížectví v polovině 14. století byly jeho části postupně včleňovány do tehdy vznikajícího Moldavského knížectví. Nejdéle odolávala tzv. Šypynská země, jejíž jihozápadní cíp se stal součástí Moldavska až roku 1499. Význam ukrajinské kultury v Moldavském knížectví bývá srovnáván s rolí běloruské kultury v Litevském knížectví. Vzorem pro organizaci státní správy ve středověkém Moldavsku byla staroruská knížectví. Staroukrajinština sloužila na knížecím dvoře v Suceavě jako úřední jazyk. O silném vlivu Ukrajinců v Moldavském knížectví svědčí i to, že v některých dobových pramenech je Moldavsko nazýváno
S rozpadem Rakouska-Uherska vyvrcholily v Bukovině iredentistické snahy Ukrajinců i Rumunů. Ukrajinci již dříve volali po rozdělení Bukoviny na ukrajinskou a rumunskou část (etnografická hranice mezi oběma národy je zřetelná).Rumunští nacionalisté v čele s Iancu Flondorem trvali na přičlenění celé Bukoviny k Rumunsku. V listopadu 1918 vstoupila rumunská vojska do Bukoviny a zmařila ukrajinské snahy o rozdělení této provincie na základě etnického principu. Proti rumunské okupaci severní Bukoviny protestovali představitelé vlád ZULR, ULR a později USSR, resp. SSSR.
| |||