Dělová věž: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m detaily
Řádek 9:
== Dělové věže na válečných lodích ==
=== Vývoj ===
[[Soubor:HMS Dreadnought (1911) profile drawing.png|thumb|left|Schéma rozmístění dělových věží u bitevní lodi [[HMS Dreadnought (1906)|HMS ''Dreadnought'']]]]
[[Soubor:USS Monitor after Battle of Hampton Roads.png|thumb|Dělová věž na [[USS Monitor|USS ''Monitor'']]]]
[[Soubor:Rolf Krake.jpg|thumb|Dánská věžová loď [[Rolf Krake|''Rolf Krake'']]]]
Řádek 15 ⟶ 16:
 
Jednou z prvních věžových lodí byl americký [[USS Monitor|USS ''Monitor'']]. Tato loď měla dvě děla s předním nabíjením v plně otočné věži. Po výstřelu byla děla zatažena a nabita. Jiným řešením bylo použití pevného zvonu – [[barbeta|barbety]]. Pohyblivý byl pouze samotný kanón. V pozdějších konstrukcích už byl kanón nabíjený zezadu a jeho hlaveň vyčnívala ven z barbety. Rozmístění dělových věží se měnilo. Často byly kromě věží ve středu lodi další věže s omezeným odměrem po stranách nástavby. Tak tomu bylo u [[HMS Dreadnought (1906)|HMS ''Dreadnought'']], která přes mnohé revoluční novinky měla stále po stranách nástavby dvě věže, s omezeným palebným polem. Změna poprvé přišla u amerických bitevních lodí [[Třída South Carolina|třídy ''South Carolina'']], kde byly věže umístěny na horní palubě ve středu lodi, což umožnilo zpevnit strukturu trupu. Věže byly v párech za sebou, přičemž zadní věž byla vyvýšená a střílela přes věž pod sebou.
 
[[Soubor:HMS Dreadnought (1911) profile drawing.png|thumb|left|Schéma rozmístění dělových věží u bitevní lodi [[HMS Dreadnought (1906)|HMS ''Dreadnought'']]]]
 
K dalšímu kvalitativnímu skoku došlo u bitevních lodí třídy [[Kongó (bitevní loď)|''Kongó'']] a [[Třída Queen Elisabeth|''Queen Elisabeth'']]. Byla vypuštěna prostřední dělová věž, která beztak měla omezené palebné pole a lodě místo ní nesly méně děl větší ráže (u [[HMS Queen Elizabeth (1913)|HMS ''Queen Elisabeth'']] 381 mm).
Řádek 24 ⟶ 23:
Ráže děl bitevních lodí se postupně zvětšovala z typických 305 mm počátkem 20. století až na [[460mm kanón typu 94|460 mm]] u japonských bitevních lodí [[Jamato (bitevní loď)|třídy ''Jamato'']]. Například [[460mm kanón typu 94#Lafetace|dělová věž ''Jamata'']] vážila (nejméně – zdroje se rozcházejí) 2510 tun. Ve věžích byla obvykle i děla menších ráží. U bitevních lodí měla sekundární výzbroj obvykle ráži 127–152 mm, u křižníků 127–203 mm a u torpédoborců 127 mm. Pro menší ráže byly věže používány méně.
 
[[Soubor:Animated gun turret.gif|thumb|300px|Schéma principálního fungování dělové věže]]
[[Soubor:Damages New Orleans Tassafaronga.jpg|thumb|Americký těžký křižník [[USS New Orleans (CA-32)|USS ''New Orleans'']] přišel v bitvě o příď i s první dělovou věží. U druhé věže je zřetelně vidět její umístění v trupu lodi.]]
 
=== Popis prostor věže válečné lodi ===
[[Soubor:Animated gun turret.gif|thumb|left|300px|Schéma principálního fungování dělové věže]]
[[Soubor:Damages New Orleans Tassafaronga.jpg|thumb|Americký těžký křižník [[USS New Orleans (CA-32)|USS ''New Orleans'']] přišel v bitvě o příď i s první dělovou věží. U druhé věže je zřetelně vidět její umístění v trupu lodi.]]
Dělovou věží se u válečných lodí rozumí takové umístění zbraně, kde se celá věž otáčí vcelku a její konstrukce zasahuje skrze palubu hluboko do konstrukce lodě. Dělová věž je celek, skládající se z více částí. Samotná otočná věž se nachází nad palubou a jsou tu umístěna děla, která jsou zde také nabíjena. Věž leží vlastní vahou na kuličkových ložiscích, které umožňují její otáčení. Není pevně spojena s konstrukcí lodě a proto při převrácení lodě můžou její věže odpadnout. To se stalo například v případě vraku bitevní lodě [[Bismarck (bitevní loď)|''Bismarck'']]. Pod věží se nachází komora, ve které se manipuluje s municí, která je výtahem vyzvednuta z muničních skladišť pod věží. Granáty a hnací náplně jsou skladovány odděleně. Komora a výtah se otáčejí společně s věží, se kterou tvoří integrovaný celek, který je umístěný uvnitř pancéřované barbety, která v trupu navazuje na hlavní pancéřovou palubu. Pod barbetou se nachází komora, ve které jsou projektily a hnací náplně, vyjmuté z muničního skladu, nakládány na dopravník.
 
Řádek 41 ⟶ 40:
 
Sekundární věže bývají označeny jako P (port=pravobok) a S (starboard=levobok) a jednotlivé věže pak mají čísla odpředu dozadu. Přední věž středního kalibru na levoboku je tedy S1.
 
[[Soubor:M4A4-Sherman-latrun-6.jpg|thumb|Věž tanku M4A4 Sherman se 75mm kanónem]]
 
Další výjimkou jsou věže bitevní lodě [[HMS Agincourt (1913)|HMS ''Agincourt'']], která jich měla dokonce sedm a byly pojmenovány podle dnů v týdnu.
Řádek 48 ⟶ 45:
V Německu byly věže označovány odpředu dozadu taktéž písmeny (A,B,C,D...), často se ale používal systém rádiového hláskování, jak tomu bylo u bitevní lodi ''Bismarck'', kde byly věže pojmenovány Anton, Bruno, Caesar a Dora.
 
[[Soubor:M4A4-Sherman-latrun-6.jpg|thumb|Věž tanku M4A4 Sherman se 75mm kanónem]]
== Tanková věž ==
Všechny moderní tanky mají hlavní výzbroj v plně otočné věži, která chrání jak vezenou munici, tak především vlastní osádku tanku, která v ní má zčásti svůj bojový prostor. Nesený tankový kanón má obvykle ráži 105–125 mm. Jako doplněk může být nesen jeden či více kulometů. Posádka věže je dvou či vícečlenná. Obvykle se skládá z velitele tanku, střelce a nabíječe a řidiče.
 
[[Soubor:Maginot2ix.jpg|thumb|Věž s dvěma děly ráže 135 mm, která tvořila součást Maginotovy linie]]
 
Různá [[Bojové vozidlo|bojová vozidla]] mohou ve své věži nést i jinou výzbroj, podle toho, jaké je jejich určení. Bojová vozidla pěchoty obvykle nesou dělo menší ráže, protitankové řízené střely či oboje. Lehká vozidla mohou nést malou věž, ovládanou jedním mužem, která by byla vyzbrojena jen kulometem.
 
== Věže v pozemním opevnění ==
[[Soubor:Maginot2ix.jpg|thumb|Věž s dvěma děly ráže 135 mm, která tvořila součást Maginotovy linie]]
Dělové věže se staly součástí řady opevnění, pevností a pevnostních pásem. Byly použity ve [[Francie|Francii]] při stavbě [[Maginotova linie|Maginotovy linie]] či později Němci při budování [[Atlantický val|Atlantického valu]]. Dělostřelecké věže byly vyvíjeny i pro projekt [[Československé opevnění|československého opevnění]]. Existují i námořní pevnosti, jako například americká [[Fort Drum (El Fraile)|Fort Drum]] v [[Manilská zátoka|Manilské zátoce]]. Častou praxí bylo používání dělových věží zastaralých tanků při budování opevněných pásem.
 
== Letecké věže ==
[[Soubor:Lancaster tail turret.jpg|thumb|Zadní věž bombardéru [[Avro Lancaster]]]]
[[Soubor:B29 ventral turret.jpg|thumb|Spodní věž bombardéru [[Boeing B-29 Superfortress]]]]
 
První letecké zbraně byly umístěny pevně, anebo uchycené pomocí jednoduchého mechanismu. Ten se později vyvinul v [[oběžný kruh]], tedy otočný kruh, který usnadňoval pohyb zbraně kolem střelce, jenž ale zůstával ve stejné pozici. Jak se zvětšovaly rychlost a výška, ve kterých se letouny pohybovaly, bylo nutné prostor střelce zakrýt. Prvním letounem, který byl vybaven leteckou věží, byl [[bombardér]] [[Royal Air Force]] [[Boulton Paul Overstrand]], který poprvé vzlétl v roce [[1933]]. Overstrand měl na přídi střeleckou věž, ve které byl umístěn jeden kulomet. Časem se počet věží i v nich nesených zbraní zvětšoval. Ráže palubních zbraní se zvětšovala z menší kulometné ráže 7,7 mm na 12,7 mm a v menší míře byly používány i 20 mm kanóny. Typický druhoválečný bombardér RAF, jako například [[Avro Lancaster]], nesl tři věže. Přední a hřbetní věž nesly dvojici kulometů, zatímco ocasní věž je měla rovnou čtyři.
 
Řádek 67 ⟶ 61:
 
V době nástupu [[Proudový motor|proudových motorů]] a zvětšování rychlosti válečných letadel, začaly střelecké věže z bombardérů mizet a například u bombardéru [[Boeing B-52 Stratofortress]] už zbyla jen ocasní věž s kanónem.
 
<gallery>
[[Soubor:Lancaster tail turret.jpg|thumb|Zadní věž bombardéru [[Avro Lancaster]]]]
[[Soubor:B29 ventral turret.jpg|thumb|Spodní věž bombardéru [[Boeing B-29 Superfortress]]]]
Soubor:Start One (1449935602).jpg|Věž na stroji [[B-25 Mitchell]]
Soubor:B17 chin turret.jpg|Věž [[B-17 Flying Fortress|B-17]]ky v Imperial War Museum v Duxfordu
</gallery>
 
== Externí odkazy ==