[[Soubor:Holy Trinity Column.jpg|thumb|Jedno z vrcholných děl středoevropského baroka, [[Sloup Nejsvětější Trojice (Olomouc)|Sloup Nejsvětější Trojice]] v [[Olomouc]]i, památka [[UNESCO]]]]
'''Baroko''' či '''barok''' (zřejmě z [[portugalština|port.]] ''pérola barroca'' – perla nepravidelného tvaru) je [[umění|umělecko]]-[[Kultura|kulturní]] směr, který vládl v [[Evropa|Evropě]] mezi roky [[1600]] a [[1750]]. Vznikl v [[Itálie|Itálii]] a rozšířil se po celé Evropě a v jejích [[kolonie|koloniích]]. Slovem '''baroko''' se pak označuje i toto období.
== Původ názvu ==
Nejpravděpodobnější výklad slova ''baroko'' je, že pochází z [[Portugalština|portugalštiny]], výraz ''perles baroques'' se pro [[perla|perly]] nepravidelného tvaru používal již počátkem [[16. století]]. Ve [[středověk]]é logice se tak označovalo vše nabubřelé, nesprávné a směšné. V sedmnáctém století je zaznamenáno užití termínu „barokní“ ve významu „[[tordovaný]]“ (kroucený). Podobně jako označení mnoha jiných slohů bylo však i baroko pojmenováno až zpětně a i v tomto případě mělo toto dodatečně používané označení pejorativní přídech. V druhé polovině osmnáctého a v devatenáctém století bylo pro baroko často používáno také hanlivého označení: „sloh copový“, případně „sloh parukový“.
Charakteristiku baroka jako pozdního, krouceného a pravidla překračujícího slohu použil ve dvacátých letech dvacátého století historik umění [[Vojtěch Birnbaum]] při formulaci tzv. „[[Vojtěch Birnbaum|barokní teorie]]“.
