Administrativní dělení Číny: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Xqbot (diskuse | příspěvky)
podstatné rozšíření z {{Překlad|en|Administrative divisions of the People's Republic of China|451538416}}
Řádek 2:
'''Administrativní členění [[ČLR|Čínské lidové republiky]]''' zahrnuje následkem velké rozlohy země a vysokého počtu obyvatel několik úrovní.
 
Na první a zároveň nejvyšší, tzv. provinční úrovni, se země dělí na 33 oblastí (nepočítaje v to [[Tchaj-wan]]). Jedná se o 22 [[Provincie (Čína)|provincií]] (省; shěng), 5 [[Autonomní oblast (Čína)|autonomních oblastí]] (自治区; zìzhìqū), 4 [[ÚstředněPřímo samosprávnéspravované město|ústředněpřímo samosprávnáspravovaná města]] (直辖市; zhíxiáshì) a 2 [[Zvláštní správní oblast (Čína)|zvláštní správní oblasti]] (特别行政区; tèbiéxíngzhèngqū) (případně ještě nárokovanou oblast, kterou je zmíněný Tchaj-wan).
 
Na druhé úrovni administrativního dělení se nachází prefektury, kterých je 333. Na úrovni třetí se nachází krajeokresy (2858), na čtvrté úrovni obce (40 858) a na páté úrovni vesnice.
 
== Provinční úroveň ==
== Seznam celků na nejvyšší správní úrovni ==
Na nejvyšší, provinční, úrovni se Čínská lidové republika dělí na 34 celků (prakticky na 33, jelikož [[Tchaj-wan (Čínská lidová republika)|provincie Tchaj-wan]] je ovládána vládou Čínské republiky). S výjimkou zmíněného Tchaj-wanu to jsou:
* 22 [[Čínské provincie|provincií]] ({{Vjazyce|zh|}}: [[Český přepis čínštiny|český přepis]] ''šeng'', [[Pinyin|pchin-jin]] shěng, [[Čínské znaky|znaky]] {{Cizojazyčně|zh|省}})
* 5 [[Autonomní oblasti Čínské lidové republiky|autonomních oblastí]] (''c’-č’-čchü'', zìzhìqū, {{Cizojazyčně|zh|自治区}})
* 4 [[Přímo spravovaná města Čínské lidové republiky|přímo spravovaná města]] (''č’-sia-š’'', zhíxiáshì, {{Cizojazyčně|zh|直辖市}})
* 2 [[Zvláštní správní oblasti Čínské lidové republiky|zvláštní správní oblasti]] (''tche-pie-sing-čeng-čchü'', tèbiéxíngzhèngqū, {{Cizojazyčně|zh|特别行政区}})
 
=== Seznam celků na nejvyšší správníprovinční úrovni ===
=== Autonomní oblasti ===
 
{| class="wikitable sortable"
|+ [[Autonomní oblasti Čínské lidové republiky|Autonomní oblasti]]
|-
! Název oblasti !! Mapa !! Zjednodušené znaky !! Tradiční znaky !! Pinyin
Řádek 25 ⟶ 31:
|}
 
=== Provincie ===
{| class="wikitable sortable"
|+ [[Čínské provincie|Provincie]]
|-
! Název oblasti !! Mapa !! Zjednodušené znaky !! Tradiční znaky !! Pinyin
Řádek 74 ⟶ 80:
| [[Ťi-lin]] || [[Soubor:China Jilin.svg|70px|Ťi-lin]] || 吉林 || 吉林 || Jílín
|}
 
=== Ústředně samosprávná města ===
 
{| class="wikitable sortable"
|+ [[Přímo spravovaná města Čínské lidové republiky|Přímo spravovaná města]]
|-
! Název oblasti !! Mapa !! Zjednodušené znaky !! Tradiční znaky !! Pinyin
Řádek 90 ⟶ 95:
|}
 
=== Zvláštní správní oblasti ===
{| class="wikitable sortable"
|+ [[Zvláštní správní oblasti Čínské lidové republiky|Zvláštní správní oblasti]]
|-
! Název oblasti !! Mapa !! Zjednodušené znaky !! Tradiční znaky !! Pinyin
Řádek 99 ⟶ 104:
| [[Macao]] || [[Soubor:China Macau.svg|70px|Masaco]] || 澳门 || 澳門 || Àomén
|}
 
== Prefekturní úroveň ==
[[Soubor:China Prefectural-level.png|thumb|
Dělení Čínské lidové republiky na prefekturní úrovni:
{{legenda|#FF34B3|Městské prefektury}}
{{legenda|#FFA54F|Autonomní prefektury}}
{{legenda|#87CEFF|Prefektury}}
{{legenda|#B5A642|Ajmagy}}
Celky na nižší nebo vyšší úrovni:
{{legenda|#7FFFD4|Celky na nižší než prefekturní úrovni}}
{{legenda|#966FD6|Přímo spravovaná města a města na podprovinční úrovni}}]]
Prefekturní úroveň je druhá nejvyšší úroveň administrativního rozdělení Čínské lidové republiky. Provincie a autonomní oblasti se dělí vesměs na městské prefektury, v menším počtu existují i autonomní prefektury, prefektury a ajmagy. Přímo řízená města tento stupeň nemají, jsou rozdělena na městské obvody, okresy a nové obvody.
 
Celkem bylo v Čínské lidové republice k 31. prosinci 2005 333 správních celků druhé úrovně:
* 283 [[Městská prefektura|městských prefektur]] ({{Vjazyce|zh|}}: [[Český přepis čínštiny|český přepis]] ''ti-ťi-š’'', [[Pinyin|pchin-jin]] dìjíshì, [[Čínské znaky|znaky]] {{Cizojazyčně|zh|地级市}}), městská prefektura je nejčastější správní jednotka druhé úrovně. Typicky je tvořená centrální městskou oblastí (původní sídelní město prefektury) a okolními regiony tvořenými menšími městy, vesnicemi a krajinou. V městské prefektury byly transformovány prefektury s počtem nezemědělského obyvatelstva přes 250 tisíc, průmyslovou produkcí přes 2 miliardy [[Čínský jüan|jüanů]] a terciárním sektorem silnějším než primární a přispívajícím nejméně 35&nbsp;% k místnímu HDP.<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = China’s political system: VI. The Local Administrative System
| url = http://www.china.org.cn/english/Political/28842.htm
| datum vydání =
| datum aktualizace =
| datum přístupu = 2011-9-22
| vydavatel = China Internet Information Center
| kapitola = 3. Governments of prefectural-level cities
| jazyk = anglicky
}}</ref>
* 30 [[Autonomní prefektura|autonomních prefektur]] (''c’-c’-čou'', zīzhìzhōu, {{Cizojazyčně|zh|自治州}}) existuje v oblastech osídlených národnostními menšinami.
* 17 [[Prefektury Čínské lidové republiky|prefektur]] (''ti-čchü'', dìqū, {{Cizojazyčně|zh|地区}}), prefektury byly původně standardní správní jednotka druhé úrovně, od roku 1983 do počátku 21. století většina z nich prošla transformací v městské prefektury.
* 3 [[ajmag]]y (''meng'', méng, {{Cizojazyčně|zh|盟}}) existují ve Vnitřním Mongolsku, tradiční správní jednotky v oblastech osídlených kočovnými Mongoly.
 
== Okresní úroveň ==
[[Soubor:China County-level.png|thumb|
Dělení Čínské lidové republiky na okresní úrovni:
{{legenda|#FF34B3|Okresy}}
{{legenda|#7FFFD4|Městské obvody}}
{{legenda|#87CEFF|Městské okresy}}
{{legenda|#966FD6|Korouhve}}
{{legenda|#FFA54F|Autonomní okresy}}
{{legenda|#B5A642|Autonomní korouhve}}
{{legenda|#BEBEBE|Lesní obvod a zvláštní obvody}}]]
Na třetí úrovni existovalo k 31. prosinci 2862 celků podřízených útvarům druhého stupně, přímo řízeným městům, nebo podprovinčním celkům:
* 1464 [[Okresy Čínské lidové republiky|okresů]] ({{Vjazyce|zh|}}: [[Český přepis čínštiny|český přepis]] ''sien'', [[Pinyin|pchin-jin]] xiàn, [[Čínské znaky|znaky]] {{Cizojazyčně|zh|县}}) – nejobvyklejší typ celku na této úrovni, s tradicí sahající až do [[období válčících států]]. Sestává se sídelního města a širokého okolí s jeho městy, městečky a vesnicemi.
* 852 [[Městské obvody|městských obvodů]] (''š’-sia-čchü'', shìxiáqū, {{Cizojazyčně|zh|市辖区}}; nebo prostě obvodů – ''čchü'', qū, {{Cizojazyčně|zh|区}}) byly původně ryze městské okrsky, v posledních letech tak byly pojmenovány i některé okresy se smíšeným městským i venkovským charakterem osídlení.
* 374 [[Městské okresy|městských okresů]] (''sien-ťi-š’'', xiànjíshì, {{Cizojazyčně|zh|县级市}}) jsou analogie městské prefektury v menším měřítku. Sestávají z centrální městské oblasti a venkovského okolí. Vytvářeny v 90. letech 20. století.
* 117 [[Autonomní okresy|autonomních okresů]] (''c’-c’-sien'', zìzhìxiàn, {{Cizojazyčně|zh|自治县}}) existují v oblastech osídlených národnostními menšinami.
* 49 [[Korouhve Čínské lidové republiky|korouhví]] (''čchi'', qí, {{Cizojazyčně|zh|旗}}) jsou okresy Vnitřního Mongolska, jejichž jméno vychází ze starších správních tradic mongolských území (viz též [[osm korouhví]] říše Čching).
* 3 [[autonomní korouhve]] (''c’-c’-čchi'', zìzhìqí, {{Cizojazyčně|zh|自治旗}}) jsou autonomní okresy Vnitřního Mongolska, pouze odlišně pojmenované.
* 1 lesní obvod (''lin-čchü'', línqū, {{Cizojazyčně|zh|林区}}) je speciální lesnatý celek na okresní úrovni v provincii Chu-pej.
* 2 [[Zvláštní obvod|zvláštní obvody]] (''tche-čchü'', tèqū, {{Cizojazyčně|zh|特区}}) jsou zvláštní celky na okresní úrovni v provincii Kuej-čou a Tibetské autonomní oblasti.
 
== Mezi úrovněmi ==
[[Podprovinční města]] ({{Vjazyce|zh|}}: [[Český přepis čínštiny|český přepis]] ''fu-šeng-ťi-čcheng-š’'', [[Pinyin|pchin-jin]] fùshěngjíchéngshì, [[Čínské znaky|znaky]] {{Cizojazyčně|zh|副省级城市}}) je 15 (k 31. prosinci 2005) městských prefektur zahrnujících velká města. Stojí výše než celky na prefekturní úrovni. Jejich úřady mají vyšší pravomoci než úřady běžných městských prefektur, nicméně stojí níže než provincie, nebo přímo řízená města.
 
Jediná [[podprovinční autonomní prefektura]] (''fu-šeng-ťi-c’-č’-čou'', fùshěngjízìzhìzhōu, {{Cizojazyčně|zh|副省级自治州}}) leží na severozápadě Sin-ťiangu. Skládá se ze 12 celků – 2 prefektur, 7 okresů, 2 městských okresů a 1 autonomního okresu.
 
Zvláštní status mají podprovinční [[Nový obvod|nové obvody]] (''fu-šeng-ťi-čcheng-š’ sin-sia-čchü'', fùshěngjíchéngshìxiáxīnqū, {{Cizojazyčně|zh|副省级城市辖新区}}; nebo nový obvod, ''sia-čchü'', xīnqū, {{Cizojazyčně|zh|新区}}). Existují po jednom v Šanghaji, Ťiencinu (od roku 2009) a Čchung-čchingu (od roku 2010). Vznikly reorganizací městských obvodů ve zvláštní ekonomické zóny, přičemž získaly pravomoci podprovinčních měst.
 
[[Městská podprefektura|Městské podprefektury]] (fu-ti-ťi-š’, fùdìjíshì, {{Cizojazyčně|zh|副地级市}}) jsou městské okresy s rozšířenými pravomocemi a zpravidla přímo podřízené provinční vládě.
 
== Reference ==
{{Překlad|en|Administrative divisions of the People's Republic of China|451538416}}
<references/>
 
== Externí odkazy ==