Danajský dar: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
WikitanvirBot (diskuse | příspěvky)
m r2.7.1) (robot změnil: pl:Timeo Danaos et dona ferentes
Úpravy, zdroje
Řádek 1:
'''Danajský dar''' je ustálené slovní spojení, které vešlo do slovníku jako [[rčení]], přirovnání. Vyznačuje takový dar nebo výtěžek a zisk, který způsobuje obdarovanému spíše potíže či zlo než užitek a spokojenost. ČastoRčení sesouvisí takés propříběhem podobný dar užívá přirovnánío '''[[Trojský kůň|Trojském koni]]''' z řecké mytologie.
 
== Původ rčení ==
*ZáklademRčení rčeníje jsounarážkou na varovná slova věštce [[Láokoón]]a: {{Citát|Nevěřte tomu koni, Trójané! Ať je to cokoli, bojím se Danaů, i když přinášejí dary|([[Aeneis]], II, 49)}}
([[Latina|Lat.]] "''Equo ne credite, Teucri! Quidquid id est, timeo Danaos et dona ferentes''.")
Darem se zde mínil dřevěný „Trojský kůň“, v němž se pod vedením [[Odysseus|Odysseovým]] ukryla skupinka Řeků ([[Danaové|Danaů]]), kteří deset let marně obléhali [[Trója|Tróju]]. Ostatní bojovníci předstírali, že obléhání ukončili a odpluli. Když Trójané přes Laokoónovo varování koně vtáhli do města, Odysseovi muži v noci otevřeli bránu a vpustili Řeky dovnitř. Celý příběh je stručně vylíčen v [[Homér|Homérově]] ''[[Odysseia|Odysseji]]'' (VIII. 493-515) a dále rozvinut na začátku 2. knihy [[Publius Vergilius Maro|Vergiliovy]] ''[[Aeneis]]''.
 
== Příběh ==
*Základem rčení jsou varovná slova věštce [[Láokoón]]a: {{Citát|Ať je to cokoli, bojím se Danaů, i když přinášejí dary|([[Aeneis]], II, 49)}}
BásnickéLest líčení [[Trojský kůň|Trojského koně]] se dochovalo ve [[Vergilius|Vergiliově]] [[Aeneis]]. Lestpodle prýVergilia vnukla bohyně [[Athéna]] jistému Prylidiovi. Řekové pak před branami Tróje postavili velkého dutého dřevěného koně, zasvětili ho Athéně, sklidili tábořiště a odpluli s loděmi do míst, kde nebyli z břehu vidět. V tábořišti zůstalo jen několik vojáků skrytých v útrobách dřevěného koně. Další venku skrytý Řek měl za úkol zapálit pochodeň na znamení toho, že se podařilo koně dostat do města. Trójané považovali koně před městem za dar protivníka na usmířenou a v radosti z vítězství vtáhli koně za hradby. Když město tvrdě usnulo, řečtí vojáci vylezli padacími dveřmi v koňském břiše ven a otevřeli městské brány a dobyvatelé, kteří se mezitím znovu vylodili, stráže přemohli, město obsadili a zapálili.
 
Darem byl '''„Trojský kůň“''' - v řecké mytologii předposlední akt deset let trvající trojské války. Útočící Řekové (zvaní Achájci, [[Danaové]]) válečnou lstí učinili poslední krok ke zničení hrdého města [[Trója]].
 
Básnické líčení [[Trojský kůň|Trojského koně]] se dochovalo ve [[Vergilius|Vergiliově]] [[Aeneis]]. Lest prý vnukla bohyně [[Athéna]] jistému Prylidiovi. Řekové pak před branami Tróje postavili velkého dutého dřevěného koně, zasvětili ho Athéně, sklidili tábořiště a odpluli s loděmi do míst, kde nebyli z břehu vidět. V tábořišti zůstalo jen několik vojáků skrytých v útrobách dřevěného koně. Další venku skrytý Řek měl za úkol zapálit pochodeň na znamení toho, že se podařilo koně dostat do města. Trójané považovali koně před městem za dar protivníka na usmířenou a v radosti z vítězství vtáhli koně za hradby. Když město tvrdě usnulo, řečtí vojáci vylezli padacími dveřmi v koňském břiše ven a otevřeli městské brány a dobyvatelé, kteří se mezitím znovu vylodili, stráže přemohli, město obsadili a zapálili.
 
[[Kategorie:Rčení]]