Verze z 5. 8. 2011, 14:56 editovat PastoriBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 275 748 editací Bez shrnutí editace ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 27. 8. 2011, 00:20 editovat zrušit editaci Jj14 (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 88 592 editací m →‎Popis: typo Přejít na další porovnání →
Řádek 12: Brána je pojata jako antikizující [[vítězný oblouk]] se dvěma menšími vchody, se čtvercovými okny nad nimi a s velkolepým nástavcem se dvěma [[obelisk]]y po stranách. Nápisové pole v horní části nástavce je na rozdíl od ostatních částí brány, které jsou kamenné, provedeno pouze ze [[štuk]]u. Byl proto vysloven předpoklad, že brána je ve skutečnosti o několik let starší (pravděpodobně provedena ještě na objednávku [[Rudolf II. Habsburský\|Rudolfa II.]]) a z roku 1614 pochází pouze štukové pole.<ref name=vl165/> Architektura brány je provedena velmi vynalézavým a nezvyklým způsobem, což se projevuje i ve ~~zvláští~~zvláštní práci s [[Řádová superpozice\|řádovou superpozicí]]. Spodní část je řešena v [[Rustikový řád\|rustikovém řádu]], který je však kombinovaný s [[Toskánský řád\|řádem toskánským]]. [[Dórský řád\|dórské]] [[kladí]] obsahuje v [[Metopa\|metopách]] [[vlys]]u znaky dědičných habsburských zemí (zleva: [[Dolní Lužice]], [[Lucembursko]], [[Rakousko]], rodová orlice, [[Uhersko\|Uhry]], [[Morava]], [[Slezsko]], [[Horní Lužice]]). Nástavec je v [[Jónský řád\|jónském řádu]].<ref name=vl166>Vlček 2000, str. 166.</ref> Brána je členěna důmyslně rytmizovanými [[rustika]]mi (3-2-3-2). Paradoxní je též umístění spodní trojice [[klenák]]ů na oknech nad bočními vchody. Těmito formálními hříčkami brána nepochybně patří ještě rudolfinskému [[Manýrismus\|manýrismu]]. Celkovým vyzněním a monumentalitou však [[průčelí]] Matyášovy brány náleží již také [[Baroko\|baroku]] a představuje tak jednu z prvních světských barokních staveb na území Čech.<ref name=vl166/>

Matyášova brána: Porovnání verzí