Zámek (stavba): Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
obr. hluboké do úvodu
m →‎Baroko: fixlinks
Řádek 26:
Příchod [[Baroko|Baroka]] se začal projevovat v [[17. století]] a vstoupil na půdu kvetoucího [[Absolutismus|absolutismu]]. Knížata stále více shromažďovala moc ve svých rukou, což také chtěli dát patřičně najevo prostřednictvím honosných sídel. [[Symetrie]] patří kněžstvu a souměrné zámky vyhasínající renesanci. Jako celá města nyní vypadaly zámky vystavěné v barokním slohu, které se nespokojily pouze s úlohou středobodu celého širokého okolí, nýbrž také kultury, politiky a hospodářství. Nejznámějším příkladem je zámek ve [[Versailles (zámek)|Versailles]], kterým se nechala inspirovat celá Evropa a jako předloha pro mnohé působivé příklady je možné spatřit v italském [[Palác Caserta|paláci Caserta]], v německém zámku [[Rastatt]] nebo ruském [[Petrodvorec|Petrodvorci]] v [[Petrohrad]]ě.
 
Stavby se zdobily mimořádným množstvím [[Sloup (architektura)|sloupů]], [[pilíř]]ů a [[Socha|soch]]. Zatímco baroko v Anglii a Francii bylo sice praktikováno dosti přísně a rozvinula se věcná, klasicistní dynamika, byla zámecká architektura v ostatní Evropě dosti bouřlivá a z mnohé fasády často prýští nápady a bohatým detailem. Uvnitř budovy byly umístěny pokračování reprezentačních místností a slavnostních sálů, rytmicky se stupňujících vedlejších budov a postranních křídel k velkému [[Corps de Logislogis]] uprostřed, jemuž zpravidla předcházelo veliké [[nádvoříčestný ctidvůr]] (fr. cour d’honneur). Samotný půdorys stavby byl ornamentem a gigantické [[zámecký park|zámecké parky]] prodlužovaly architekturu ven do krajiny. Epocha skončila [[Rokoko|rokokem]], které bylo posledním, velice hravým vyvrcholením barokního umění.
[[Soubor:Slottet oslo 2.jpg|thumb|250px|'''Klasicistní''' městský zámek v [[Oslo]], Norsko]]