Verze z 17. 1. 2011, 05:06 editovat TchoŘoBot (diskuse \| příspěvky) Roboti 59 768 editací m Portálové šablony dle doporučení (s pomocí dat od Dannyho B.) ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 8. 8. 2011, 09:12 editovat zrušit editaci Jana Lánová (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 58 848 editací m styl Přejít na další porovnání →
Řádek 17: Opálka s Čurdou se sešli v [[Praha\|Praze]] v dubnu 1942. Společně se členy skupiny [[Operace Silver A\|Silver A]] se zúčastnili nočního navádění letadel při bombardování [[plzeň]]ské zbrojovky. Akce se však nezdařila. Po návratu do Prahy byl Opálka jmenován velitelem všech parašutistů na území Protektorátu. Opálka se také podílel na přípravě [[Atentát na Heydricha\|atentátu na Heydricha]]. Po jeho provedení se ukryl s ostatními v kryptě pravoslavného kostela v Praze na Resslově ulici, kde se po hrdinném boji proti obrovské přesile zastřelil. [[Karel Čurda]] odjel do Valašského Meziříčí zjistit osud Ivana Kolaříka., ~~Kolařík~~který měl u sebe i velkou část protektorátních peněz určených pro akce. Za represálií rozpoutaných po atentátu se Čurda schovával u své matky nedaleko [[Třeboň\|Třeboně]]. Po zprávách o vypálení obce [[Lidice]] [[13. června]] 1942 zaslal anonymní udání na četnickou stanici, ve kterém vyjmenoval pachatele atentátu. Policie však na udání nereagovala a tak se 16. června dobrovolně přihlásil na pražském gestapu v Pečkově paláci. Zde vyzradil vše, co věděl a stal se konfidentem a provokatérem. Jeho zradou se gestapu podařilo zatknout nebo zlikvidovat mnoho parašutistů a jejich spolupracovníků v českém odboji. Po válce byl Čurda odsouzen k trestu smrti za zradu a [[29. dubna]] [[1947]] popraven. == Výsledek operace ==

Operace Out Distance: Porovnání verzí