Verze z 26. 4. 2011, 15:19 editovat Mychajlo (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 8 888 editací m →‎Související články: kat. ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 8. 7. 2011, 22:48 editovat zrušit editaci Taavetti (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 11 354 editací m →‎Život a politická činnost: terminologie Přejít na další porovnání →
Řádek 23: Narodil se v [[Lublaň\|Lublani]], kde vystudoval [[gymnázium]] a filozofickou fakultu.<ref name="KJK-762763">{{Citace monografie \| titul = Ko je ko u Jugoslaviji \| editoři = Janković, S., Milanović, M \| vydavatel = Sedme sile \| místo = Beograd \| rok = 1957 \| počet stran = 810 \| strany = 762-763\| jazyk = srbochorvatsky}}</ref> V letech 1934 až 1941 byl [[dramaturg]]em [[Národní divadlo v Lublani\|Národního divadla v Lublani]].<ref name="KJK-762763" /> V meziválečném období vzrostlo jeho postavení mezi literárními a politickými kritiky. V roce 1933 publikoval esej ''Kulturní problémy slovinské identity'' (''{{cizojazyčně\|sl\|Kulturni problem slovenstva}}''), ve které reflektoval centralistickou politiky prvního [[Království Jugoslávie\|jugoslávského království]], přičemž se zaměřil na utváření jugoslávského kulturního a politického národa. Po zhroucení [[Jugoslávie]] v dubnu [[1941]] se stal spoluzakladatelem ''[[Osvobodilna fronta\|Osvobozenecké fronty]]'' (''{{cizojazyčně\|sl\|Osvobodilna fronta}}''). Ke konci války byl jejím předsedou. Členem [[Antifašistická rada národního osvobození Jugoslávie\|AVNOJe]] byl od jeho druhého zasedání.<ref name="KJK-762763" /> Po skončení války se stal předsedou jugoslávského Svazového lidového svazového sněmu (později Sněmovny republik a oblastí). V letech [[1945]] až [[1953]] byl předsedou [[Zákonodárné sbory Slovinska\|slovinského parlamentu]]. V letech [[1952]] až [[1976]] byl ~~prezidentem~~předsedou [[Slovinská akademie věd a umění\|Slovinské akademie věd a umění]] a v letech [[1950]] až [[1964]] vedoucím Akademického výzkumného centra. Překládal z [[ruština\|ruštiny]], [[francouzština\|francouzštiny]], [[němčina\|němčiny]], [[čeština\|češtiny]], [[chorvatština\|chorvatštiny]] a [[srbština\|srbštiny]] do [[slovinština\|slovinštiny]], především divadelní hry a díla dramatiků jako [[Alexej Arbuzov\|Arbuzova]], [[Nikolaj Vasiljevič Gogol\|Gogola]],[[Alexandr Sergejevič Gribojedov\|Gribojedova]], [[Miroslav Krleža\|Krleži]], [[Branislav Nušić\|Nušiće]], [[Alexandr Sergejevič Puškin\|Puškina]] či [[Alexej Konstantinovič Tolstoj\|Tolstého]]. V roce [[1948]] obdržel Cenu svazové vlády za překlad [[Molière\|Molièrova]] díla.<ref name="KJK-762763" />

Josip Vidmar: Porovnání verzí