Rekuperace: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
DYDASO (diskuse | příspěvky)
Shrnuto a přepracováno
m →‎Rekuperace v třífázové napájecí soustavě: -označení tvrzení, u kterých mám jisté pochyby o pravdivosti.
Řádek 55:
=== Rekuperace v třífázové napájecí soustavě ===
 
V pevné distribuční síti jsou pro pohon běžně používány [[asynchronní motor]]y připojené k síti přímo, přes frekvenční měniče, cyklokonvertory a podobně. V současnosti se začínají používat [[synchronní motor]]y s permanentními magnety ze vzácných zemin napájené z frekvenčních měničů. Oba typy strojů přechází samočinně do a z generátorického chodu{{Fakt|2011-06-20}}. Stejné pohony jsou používány i na vozidlech. Jejich napájení je výhradně přes měniče. <br />
Rekuperace v třífázové trakční proudové soustavě je rekuperací vozidel závislé trakce. Rekuperace (rekuperační brzdění, výroba elektrické energie) v je technicky možná jednoduchá a provozovaná.
Třífázová trakční proudová soustava byla používána v počátcích elektrizace kolejové dopravy. Například u [[ozubnicová dráha|ozubnicových drah]], kde přežívá dodnes.
Výhodami třífázové trakční proudové soustavy je poměrně jednoduchý stroj, jednoduché a spolehlivé spouštění a regulovatelný záběrový moment. Nevýhodou jsou dva nebo tři trolejové dráty se sběrači. <br />
Rychlost otáčení hřídele pohonné jednotky se [[synchronní motor|synchronním motorem]] je dána [[frekvence|kmitočtem]] napětí přivedeným na svorkovnici motoru, počtem pólů motoru a výstupním mechanickým převodem. Rychlost otáčení hřídele pohonné jednotky s [[asynchronní motor|asynchronním motorem]] závisí navíc na skluzu asynchronního stroje. Rychlost vozidla závisí na rychlosti otáčení výstupního hřídele pohonné jednotky a průměru (obvodu) poháněného kola.<br />
Zvláštní variantu třífázového pohonu trakčního vozidla navrhl a realizoval maďarský prof. [[Kálmán KadóKandó]]. Trakční vozidlo bylo třífázové. Za trakčním vozidlem byl připojen vagon s rotačním měničem{{Fakt|2011-06-20}}, který z jednofázové trakční proudové soustavy průmyslového kmitočtu převáděl výkon na třífázovou soustavu. Tento systém se neujal především pro svou hmotnost a nízkou účinnost.<br />
V prvních letech 20. stol. na 3.fázové soustavě vytvořila německá firma Siemens-Halske rychlostní rekord překračující hranici 200 km/h.