Verze z 7. 10. 2010, 17:05 editovat ArthurBot (diskuse \| příspěvky) 229 795 editací m Robot změnil šablonu Commonscat z Aedicula na Aediculae ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 11. 6. 2011, 16:22 editovat zrušit editaci Sokoljan (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 31 124 editací Rozšíření, odkazy, drobnosti. Odstr. Pahýl Přejít na další porovnání →
Řádek 1: [[Soubor:Nepomucky2-20061.jpg\|thumb\|upright\|Edikula členící stěnu kostela sv. Jana Nepomuckého v Kutné Hoře]]▼ [[Soubor: Ädikula.png\|thumb\|upright\|Římská edikula]] '''Edikula''' ([[latina\|lat]]. ''aedicula'' – ''malý pokoj, pokojík, chrámek, kaplička'' – [[zdrobnělina\|zdr.]] z lat. ''aedis'' (z [[řečtina\|řec.]] ''αΐϑω – pálím'') – ''ohniště, krb'', později ''místnost, pokoj'') je architektonické orámování okna, dveří či výklenku. Edikulu tvoří postranní [[Sloup (architektura)\|sloupy]], [[pilastr]]y nebo [[pilíř]]e, na nichž leží [[kladí]] a trojúhelný či segmentový [[štít]]. Celá kompozice připomíná průčelí antických chrámů. V renesanci a baroku byla edikula často používána, stejně jako [[nika]], k orámování výklenku se [[socha\|sochou]]. Forma edikuly je také velmi častá u barokních kapliček. '''Edikula''' (z [[latina\|lat]]. ''aedicula'' – chrámek, kaplička) je původně kamenný domácí oltářík nebo [[náhrobek]], později plochá [[kaplička]] s obrazem či sochou uvnitř, která připomíná průčelí antických chrámů. Od renesance i ozdobné orámování okna, dveří či výklenku, tvořené postranními [[Sloup (architektura)\|sloupy]], [[pilastr]]y nebo [[pilíř]]i, na nichž leží [[kladí]] a trojúhelný či segmentový [[štít]]. V renesanci, v baroku i v novoklasicismu je edikula poměrně běžná, obvykle jako výklenek se [[socha\|sochou]]. ~~[[Image:Jaroměř Aedicula.jpg\|thumb\|left\|upright\|Edikulová [[kaple]] - Jaroměř, kaple P. Marie]]~~ == Historie == Latinské aedicula je [[zdrobnělina]] slova ''aedes'', chrám, obydlí, později i místnost, pokoj. Podobně odpovídající řecké označení ''naiskos'' od ''naos'', [[chrám]]. Základní tvar výklenku se sloupky po stranách, s [[kladí]]m a štítem, se vyskytoval v antických domech jako oltářík domácích božstev a zemřelých předků (lat. ''lararium''), jako náhrobek nebo památník na veřejných budovách a podobně.<ref>''Ottův slovník naučný'', heslo Aedicula. </ref> Západní i východní [[křesťanství]] převzalo tvar edikuly jako latinské ''tabernaculum'' (stánek, domeček) nebo řecký ''naiskos'', kam se umísťovaly reliéfy, sochy či obrazy [[Kristus\|Krista]] a světců. V této podobě je edikula častá na stěnách chrámů i na městských domech, například italské ''tabernacolo'' ve [[Florencie\|Florencii]] i jinde. České a moravské barokní kapličky u cest mívají často formu edikuly. Od renesance se forma pomalu odděluje od svého posvátného obsahu, edikuly se užívají i jako pomníky a památníky a konečně jako ozdobný architektonický prvek, orámování dveří a oken.<ref> J. Herout, ''Slabikář návštěvníků památek''. Heslo Edikula. </ref> == Galerie == <gallery> Soubor: House altar, Herculaneum 2005.jpg\|Edicula jako domácí oltář ([[Herculaneum]]) Soubor: Vettii.jpg \|Římské lararium v domě Vettiů ([[Pompeje]]) Soubor: SanFrancescoAP-Edicola.jpg\|Renesanční edikula (Ascoli Piceno, Itálie) Soubor: Via del presto di san martino, tabernacolo.JPG \|Barokní edikula (''tabernacolo'', [[Florencie]]) Soubor: Jaroměř Aedicula.jpg \|Kaplička P. Marie v [[Jaroměř]]i ▲[[Soubor: Nepomucky2-20061.jpg\|~~thumb\|upright\|~~ Edikula ~~členící~~na ~~stěnu~~stěně kostela sv. Jana Nepomuckého v Kutné Hoře]] Soubor: Kaplička v Jiříkově údolí.jpg\|Kaplička (Jiříkovo údolí) </gallery> == Odkazy == {{commonscat\| Aediculae}} === Literatura === * J. Herout, ''Slabikář návštěvníků památek''. Praha 1978. Heslo Edikula. * ''Ottův slovník naučný'', heslo Aedicula. Sv. 1, str. 250 === Reference === <references/> === Související články === * [[Kaplička]] * [[Portál (architektura)]] * [[Šambrána]] {{Commonscat\|Aediculae}} ~~{{Pahýl - architektura}}~~ [[Kategorie:Architektonické prvky]] [[Kategorie:Starověká římská architektura]]

Edikula: Porovnání verzí