ČSSD se nachází na levé části politického spektra. Ekonomicky staví na myšlenkách [[keynesiánství]], v praxi však neusilovala o splácení státního dluhu v době hospodářské konjunktury, což za její vlády (v době prosperity) způsobilo nárůst těchto dluhů. Schodky vytvářené v letech 2000 až 2002 jsou kombinací cyklických a strukturálních (vytvořených politickým rozhodnutím) schodků, hluboké rozpočtové schodky vzniklé po roce 2003 patří ke schodkům strukturálním, neboť vznikly v čase ekonomického růstu. Nejvyšší strukturální rozpočtový schodek byl vytvořen v roce 2006 v čase vysokého hospodářského růstu kombinovaného s vysokými sociálními předvolebními výdaji (pozn. celkově nejvyšší schodek státního rozpočtu byl zaznamenán v roce 2008, ten však byl způsoben zčásti globální ekonomickou krizí a zčásti výpadky příjmů způsobených zavedením tzv. rovné daně a dalšími fiskálními změnami ministra financí Miroslava Kalouska (KDU-ČSL, nyní TOP 09). Za stav státní pokladny tehdy nesli hlavní spoluodpovědnost ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD) a předseda vlády Jiří Paroubek (ČSSD). K druhému a třetímu nejhlubšímu strukturálnímu rozpočtovému schodku patří schodky z roku 2003 a 2004. V obou případech nesli spoluzodpovědnost za stav státní poklady ministr financí Bohuslav Sobotka (ČSSD) a předseda vlády Vladimír Špidla (ČSSD). Až do roku 2006 byly však ze státního rozpočtu sanovány ročně řádově desítkami miliard korun ztráty České konsolidační agentury, kam byly převedeny pohledávky z dob privatizačních procesů pravicových vlád v první polovině 90. let. proto je třeba při nezávislém posuzování brát v potaz i tyto skutečnosti. Navíc díky sanaci bank provedené během vlád ČSSD byly bankovní domy v ČR z velké části ušetřeny negativních dopadů globální ekonomické krize v letech 2007 - 2008. <ref>euroekonom.cz: [http://www.euroekonom.cz/ekonomie-clanky.php?type=lekce20 20. lekce - Rozpočtové schodky a státní dluh]</ref>
