Boje o Šluknovský výběžek: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Čtvrtek, 22. září: ziedler jsou brtníky
m vyjím* -> výjim*
Řádek 35:
 
== Čtvrtek, 22. září ==
22. září, v půl druhé ráno byla granátovým útokem napadena budova celního úřadu ve Varnsdorfu. Než stačili příslušníci SOS na útok odpovědět, útočníci se stáhli zpět za hranici. K dalšímu útoku došlo před šestou ranní u [[Černá brána|Černé brány]] v prostoru [[Českosaské Švýcarsko|Českosaského Švýcarska]]. Cílem byla chata družstva SOS č. 61. Přibližně 70 sudetoněmeckých povstalců zaútočilo granáty a střelbou ze samopalů a pušek. Celé družstvo s vyjímkouvýjimkou jednoho vojáka se z chaty stáhlo. Útočníky se podařilo vytlačit až díky pomoci družstva SOS ze [[Brtníky|Brtníků]].
 
V 10 hodin dopoledne přijel ze [[Žitava|Žitavy]] do Varnsdorfu vlak obsazený příslušníky SdF pod vedením bývalého poslance za SdP Franze Wernera. Ti kteří se zmocnili nádraží a zajali 6 přítomných vojáků rumburké posádky a české zaměstnance ČSD.
Řádek 55:
 
== Výsledek ==
Během bojů o Šluknovský výběžek padli četník [[Jan Teichman]] a příslušník Finanční stráže [[Václav Kozel]], zraněno bylo 14 příslušníků SOS. 432 příslušníků SOS bylo zajato a odvlečeno do Německa: z 1. roty bylo zajato 149 mužů, z 2. roty 80 mužů a ze 3. roty 78 mužů. V prvních dnech se sice v hlášení libereckého velitelství hovořilo o 432 zajatých příslušnících SOS, ale v dalších dnech po zjištění, že některé části družstev ustoupily pod ochranu armády byl tento počet redukován na 307 zajatých příslušníků SOS. V [[Magdeburg]]u, kde byl umístěn zajatecký tábor bylo celkově soustředěno 627 zajatců. kromě příslušníků SOS a československé armády se jednalo i o zaměstnance Českoskolovenských drah, Československé pošty, dále potom německé sociální demokraty a komunisty. Další zajatci byli odvlečení čeští civilisté; obyvatelé Sudet či rodinní příslušníci vojáků a zaměstnanců. S vyjímkouvýjimkou německých antifašistů byli všichni postupně repatriováni do Československa po dokončení obsazování Sudet v listopadu 1938.
 
Začátkem prosince 1938 zahájila vojenská prokuratura v [[Hradec Králové|Hradci Králové]] na podnět velitelství SOS [[Turnov]] (přesunuto z Liberce) šetření ve věci neuposlechnutí rozkazu a zběhnutí na řadu příslušníků SOS. K soudu ale nikdy nedošlo.