Hydraulický přenos výkonu: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Kolejová vozidla: změna odkazu na článek |
rozšíření o kolejová vozidla + trochu historie |
||
Řádek 29:
== Použití ==
=== Silniční vozidla ===
Hydrodynamické měniče se používají především ve spojení s automatickým řazením, zejména u užitkových vozidel. První zkušební, osobní automobil s hydrodynamickým měničem představil [[Hermann Föttinger]] v roce 1931.
==== Hydrostatické pohony ====
Hydrostatické pohony se používají především pro pomocné pohony s malým výkonem nebo pro pohon stavebních strojů, kde se
==== Hydrodynamický přenos ====
Řádek 41:
=== Kolejová vozidla ===
====Pohon ====▼
[[Soubor:V200 033 Fürth.jpg|thumb|V 200 DB]]
[[Soubor:V180 331 in darmstadt 100 0914.JPG|thumb|V 180 DR]]
Hydrodynamický přenos výkonu je použit u [[Dieselová lokomotiva|motorových lokomotiv]], [[motorový vůz|vozů]] a [[motorová jednotka|jednotek]]všech výkonových kategorií. Je levnější a lehčí alternativou k [[elektrický přenos výkonu|elektrickému přenosu výkonu]], avšak s nižší [[účinnost]]í. Oba jmenované přenosy výkonu se používají především u vozidel vyšších výkonů. Na rozdíl od [[Mechanický přenos výkonu|mechanického přenosu výkonu]] umožňují docílit vysoké tažné síly při rozjezdu bez použití [[Spojka (stroj)|třecí spojky]], tedy součásti podléhající opotřebení úměrnému velikosti ztrátového výkonu. V drážních vozidlech se pro zvýšení účinnosti přenosu využívá hydrodynamických převodovek s více měniči nebo s kombinací měničů a spojek, které se postupně plní a vyprazdňují tak, jak se zvyšuje rychlost vozidla.
▲====Pohon ====
Prvně byl hydrodynamický přenos výkonu na železnici použit v Německu při rekonstrukci [[Kolejový zepelín|Kolejového zepelínu]] v roce 1932. V poválečné historii byl tento přenos použit u lokomotiv [[Deutsche Bundesbahn|DB]] řad [[DB řada V 200|V 200]], 216, 218 a DR řad 106, 110, [[DR řada V 180|118]] a 119. [[Československé státní dráhy]] uplatnily hydrodynamický přenos především u motorových vozů řad [[Motorové vozy 850 a 851|M 286.0 a 1]] a [[Motorové vozy 852 a 853|M 296.1 a 2]] (resp. nyní [[Motorový vůz 854|854]]). Lokomotivy s hydrodynamickým přenosem se u ČSD příliš neprosadily - jednalo se o řady [[Lokomotiva 710|T 334.0]] a T 444.0 a 1.
Pro lehčí výkony je někdy použit tzv. hydromechanický přenos výkonu, což znamená, že převodovka obsahuje jediný měnič a jízdní stupně se řadí mechanicky. Tento přenos výkonu používají například motorové vozy ř. [[Motorový vůz 810|810]], a to i ve své [[reinkarnace|reinkarnaci]] řady [[Motorová jednotka 814|814]]. Příkladem nepříliš obvyklého použití tohoto přenosu u velkých výkonů je část lokomotiv ř. V 200 osazených hydromechanickou čtyřstupňovou převodovkou Mekydro<ref>[http://books.google.cz/books?id=rsOYinjYGCkC&pg=RA1-PA56&lpg=RA1-PA56&dq=Mekydro&source=bl&ots=zWOuxN5jyr&sig=1A6TfL54uN8LyChDNNanjk8e9ng&hl=cs&ei=o1YXTNTaBpGgOID91IYL&sa=X&oi=book_result&ct=result&resnum=5&ved=0CCkQ6AEwBDgK#v=onepage&q=Mekydro&f=false Mekydro v encyklopedii železnic na googlu]</ref>.
==== Brzdění ====
V oblasti kolejových vozidel se retardér označuje slovy hydrodynamická brzda (v Německu H-Bremse). Konstrukce je mnohem robustnější než u silničních vozidel a velikost chladičů musí odpovídat brzdícímu výkonu. Hydrodynamickou brzdou jsou vybaveny například lokomotivy DB řady 218 a motorové vozy ř. 612.
==== Hydrostatický přenos výkonu ====
U kolejových vozidel se obvykle nepoužívá pro trakci, ale časté je jeho použití pro pomocné pohony - ventilátory, kompresory, a to i u lokomotiv s elektrickým přenosem výkonu.<ref>Přenosy výkonu na [http://www.atlaslokomotiv.net/page-prenosy.html atlaslokomotiv.net]</ref>
== Související články ==
| |||