Dubičné: Porovnání verzí

Ves vznikla někdy koncem [[13. století|13.]] či během [[14. století]] na pozemcích [[Královské město|královského města]] [[České Budějovice]], jemuž pak Dubičné bylo poddáno po celou dobu feudálního zřízení. První písemná zmínka o vsi (''Dubiczen'') pochází z roku [[1377]], kdy jistý Henzl Ayrer z Dubičného věnoval plat [[Kostel svatého Mikuláše (České Budějovice)|budějovickému kostelu]]. K roku [[1384]] je v Dubičném zaznamenáno devět usedlostí. Podobně jako u dalších sousedních sídel vzniklo ve druhé polovině [[16. století]] v okolí Dubičného na dvě desítky dolů, v nichž se dobývalo [[stříbro]] (nesly jména jako ''Česká koruna, Všech svatých, Prorok Nathan, Král David, Svatý Štěpán'' aj.). V roce [[1798]] si sedlák Antonín Kneissl zbudoval první usedlost v místech nynějšího Malého Dubičného, k níž v průběhu [[19. století|19.]] i [[20. století]] zvolna přibývaly další domy.

Od vzniku obcí roku [[1850]] bylo Dubičné samostatnou obcí, za nacistické okupace v letech [[1943]] až [[1945]] nakrátko nuceně přičleněno k obci [[Vráto]], poté znovu samostatné až do konce roku [[1975]], kdy se stalo součástí města [[Rudolfov]]a. Status obce Dubičné znovu získalo ke dni 24. listopadu [[1990]]. Ves bývala v minulosti národnostně smíšená, kupř. při sčítání lidu roku [[1910]] z 280 obyvatel jich udávalo obcovací řeč českou 172, německou 108.

* ''Dlouhý vrch'' (551 m), obvykle zvaný spíše ''Dubičák'' či ''Dubiňák''. Vrchol s [[Boží muka|božími muky]] poskytuje kruhový výhled na Českobudějovicko, západní svah je lokalitou pro závěsné létání (letecký výcvik na [[kluzák|kluzácích]] zde probíhal již od roku [[1932]]), nachází se na něm též [[lyžařský vlek]]. Na úpatí kopce je letecký pomníček