Turgor: Porovnání verzí

'''Turgor''' je termín používaný v biologických vědách k popisu vnitřního tlaku [[rostlinné pletivo|pletiv]] a [[tkáň|tkání]]. Tento tlak je výsledkem součtu napětí a tlaků jednotlivých [[buňka|buněk]], ze kterých je tato tkáň/pletivo složena.

 

V buňce jde o tlak, který vzniká v prostoru obklopeném [[semipermeabilita|semipermeabilní]] (polopropustnou) [[membrána|membránou]] (čímž vzniká váček). Membrána propustí vodu (či jiné [[rozpouštědlo]]), ale je neprostupná pro rozpouštěné [[chemická látka|látky]]. Je-li na obou stranách membrány rozpouštědlo (voda) přítomné a rozpuštěné látky jsou ve větší [[koncentrace (chemie)|koncentraci]] uvnitř, pak v takovémto prostoru působí [[difuze]]. Rozpouštědlo protéká směrem k rozpuštěným látkám a „snaží“ se je naředit neboli vyrovnat koncentraci na obou stranách membrány. Ale, protože membrána má jen konečný [[obvod]] a [[povrch (fyzika)|povrch]], tak pokud se nemůže rozpínat, je často naplněna dříve než ke zředění dojde. Membrána váčku je pak právě tak napnutá, do jaké míry ještě působí síly, které chtějí jeho obsah doředit. Tento jev se také nazývá '''osmotický tlak''' a je zdrojem turgoru.

 

Při osmoticky opačném jevu, kdy vnější prostředí má vyšší koncentraci solí a rozpuštěných látek než cytoplazma buňky dochází k [[plazmolýza|plazmolýze]] buněk (např. je-li rostlina často navštěvována "značkujícími" psy, moč ji tímto způsobem spálí - viz též [[osmóza]]).

 

Výraz turgor se používá také pro rozpínání tkání či orgánů způsobené jinak než osmotickým tlakem. Například turgor hrudního koše nebo turgor kůže a odkazuje prostě k jejich napnutí. Jde však o obecné vyjádření.

 

 

{{Portály|Biologie|Medicína}}

[[Kategorie:Rostlinná buňka]]

[[Kategorie:Vnitřní lékařství]]

 

[[da:Turgortryk]]

[[de:Turgor]]