Směrování: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m -upravit |
m →Dynamické směrování: doplněno }} |
||
Řádek 46:
;Náhodné směrování: Náhodné směrování je zdánlivě nesmyslný způsob, avšak občas se používá v případě zahlcení směrovače, který nestíhá prohledávat routovací tabulku, a tak pakety, které by normálně zahodil, pošle náhodným směrem a má částečnou šanci se s paketem trefit do správné cesty (tudíž odesílatel nebude muset ztracený paket znovu po síti posílat).
;Zdrojové směrování: Zdrojové směrování ({{Vjazyce2|en|''source routing''}}) je používán na linkové vrstvě např. v [[Token ring]]u. Odesílatel nejprve zašle do sítě záplavovou výzvu ke zjištění cesty k hledanému cíli. Pokud je příjemce dosažitelný, vrátí se mu odpověď v podobě výsledné trasy (seznamu routerů po cestě od odesílatele k příjemci). Výhodou tohoto způsobu je, že najde opravdu tu nejkratší cestu ze všech možných cest, avšak záplavový způsob je značně nešetrný k přenosovým kapacitám sítě.
;Zpětné učení: Zpětné učení funguje podobně jako přehazování paketů na [[switch]]i na [[linková vrstva|linkové vrstvě]]. Pokud router obdrží paket s příjemcem, o kterém neví, kde se nachází, pošle ho dál na všechna rozhraní (s výjimkou toho, odkud paket přišel). Avšak současně s každým procházejícím paketem si poznamenává, na jaké rozhraní přišel paket s daným odesílatelem. Tímto způsobem se učí topologii sítě (na kterém rozhraní jsou kteří hostitelé).
| |||