Verze z 5. 5. 2011, 10:02 editovat Milan Keršláger (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 12 670 editací Formulace úvodu ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 5. 5. 2011, 10:14 editovat zrušit editaci Milan Keršláger (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé 12 670 editací m →‎Analogie: přesun Přejít na další porovnání →
Řádek 4: == Analogie == Směrovací proces lze zhruba přirovnat k cestě autem. Přijedete ke křižovatce, podíváte se na ukazatele a podle nich se rozhodnete, kam se dát. Řekněme, že jedete do Prahy a Praha je značena vpravo. Zabočíte tedy doprava a neřešíte, jak budete postupovat na další křižovatce. Teprve když na ni dojedete, prohlédnete si zdejší sadu ukazatelů a provedete další rozhodnutí (např. pojedete rovně). A tak dále, dokud nedorazíte do cíle. Podobně každé směrující zařízení v sobě má sadu pravidel (ukazatelů směru), která říkají, kam se mají předávat pakety směřující k určeným cílům. Podle nich data předá některému ze sousedů a tam se rozhodovací proces bude opakovat podle zdejších pravidel. Směrování je základním úkolem síťové (čili třetí) vrstvy [[Referenční model ISO/OSI\|referenčního modelu OSI]]. Jelikož hegemonem [[Síťová vrstva\|síťové vrstvy]] je [[Internet Protocol\|protokol IP]], popíšeme zde směrování z jeho pohledu. == Základní směrování, směrovací tabulka ==

Směrování: Porovnání verzí