Smazaný obsah Přidaný obsah
Přidána kapitola o S1,S2 a kapitola Plankalkül
m pryč odkazy na cizí wiki z textu
Řádek 11:
|alma_mater = Berlin Institute of Technology
|obor = [[Počítačová věda|Informatika]]
|znamy_diky = [[Z3]], [[Z4]], [[Plankalkül]],[[:en:Calculating Space]] (cf. [[:en:digital physics]])
|oceneni = ''[[:en:Werner-von-Siemens-Ring|Werner-von-Siemens-Ring]]'' v roce 1964, <br /> ''[[:en:Harry H. Goode Memorial Award|Harry H. Goode Memorial Award]]'' v roce 1965 (spolecnespolečně s [[Georg Stibitz|Georgem Stibitzem]]), <br /> ''[[:en:Great Cross of Merit|Bundesverdienstkreuz]]'' v roce 1972 <br />''[[:en:Computer History Museum|Computer History Museum]] Fellow Award'' v roce 1999 - [http://www.computerhistory.org/fellowawards/hall/bios/Konrad,Zuse/ weblink]
|poznamky =
}}
 
'''Konrad Zuse''' ([[22. červen|22. června]] [[1910]], [[Berlín]] – [[18. prosinec|18. prosince]] [[1995]], [[Hünfeld]]) byl německý inženýr a počítačový průkopník. Jeho největším úspěchem byl počítač [[Z3]], světově první funkční [[Turing-kompletní]] počítač řízený programem, který byl uveden do provozu v květnu roku 1941. Za něj byl v roce 1964 vyznamenán cenou [[:en:Werner-von-Siemens-Ring|Werner-von-Siemens-Ring]]. Jeho raná díla byla financována hlavně rodinou a obchodem, ale po roce 1939 dostal prostředky od vlády [[Nacistické Německo|nacistického Německa]].
 
Zuseho výpočetní stroj S2 je považován za první procesy řízený počítač. V roce 1946 navrhl první [[vyšší programovací jazyk]] [[Plankalkül]]. 1. dubna 1941 založil Zuse jednu z prvních počítačových firem, která postavila počítač [[Z4]], též známý jako světově první "komerční" počítač.
 
Zuseho práce ve Velké Británii a Spojených Státech během [[druhá světová válka|druhé světové války]] přešla z větší části nepovšimnuta. Jeho první zdokumentovaný vliv na společnosti Spojených Států je asi až přání společnosti [[IBM]] na jeho patenty v roce 1946. Na sklonku šedesátých let dvacátého století Zuse navrhl koncept Spočitatelného vesmíru (:en:Calculating Space) neboli vesmíru založeného na výpočtech.
 
V [[Německé muzeum (Mnichov)|německém muzeu v Mnichově]] jsou vystaveny repliky počítačů [[Z3]] a [[Z4]]. V [[Deutsches Technikmuseum Berlin|německém technickém muzeu v Berlíně]] se nachází výstava věnovaná Zusemu, obsahující dvanáct z jeho strojů včetně [[Z1 (počítač)|:en:Z1]] (též označovaného jako mechanický mozek), několik originálních dokumentů, obsahujících specifikace jazyka [[Plankalkül]] a několik několik Zuseho maleb.
 
== Předválečná práce a počítač Z1==
 
Zuse se narodil v [[Berlín|Berlíně]] v [[Německo|Německu]] v roce 1910. V roce 1912 se s rodinou přestěhoval do [[:en:BraunsbergBraniewo|Braunsbergu]] ve [[Východní Prusko|východním Prusku]], kde jeho otec pracoval jako úředník na poště. Zuse nastoupil do Jezuitského kolegia ([[:en:Collegium Hosianum|Collegium Hosianum]]) v [[:en:Braunsberg|Braunsbergu]]. V roce 1923 se rodina přestěhovala do [[Hoyerswerda]], kde Zuse v roce 1928 složil [[Maturita|maturitu]], která ho opravňovala k nástupu na univerzitu.
 
Zapsal se ke studiu na [[Technická univerzita Berlín|Technickou univerzitu v Berlíně]] a prozkoumal obory inženýrství a architektury, ale oba se mu zdály nudné. Začal se tedy zajímat o stavební inženýrství a v roce 1935 v tomto oboru promoval. Nějakou dobu pracoval ve firmě [[Ford Motor Company]], kde využíval svých značných uměleckých dovedností při návrhu inzerátů. Poté začal pracovat jako konstruktér v továrně na letadla [[Henschel]] v Berlínském Schönefeldu. Tato práce vyžadovala mnoho rutinních ručních výpočtů, které se Zusemu zdáli nudné a ubíjející. To ho přivedlo na myšlenku provádění výpočtů pomocí stroje.
 
V roce 1936 sestrojil v domě svých rodičů svoji prvotinu, kterou nazval [[Z1 (počítač)|Z1]]. Jednalo se o binární mechanický kalkulátor s [[Pohyblivá řádová čárka|pohyblivou řádovou čárkou]] a omezenou programovatelností. Instrukce byly načítány z děrované 35 mm fólie. V roce 1937 Zuse předložil dva patenty předvídající [[Von Neumannova architektura|von Neumannovu architekturu]]. Z1 dokončil v roce 1938. Obsahoval 30,000 kovových částí a nepracoval správně kvůli nedostatečné mechanické přesnosti. Během druhé světové války byl zničen společně s původními plány.
 
V letech 1987 až 1989 Zuse znovu postavil Z1 i přes infarkt, který utrpěl v půli projektu. Tento projekt stál 800,000 [[Německá marka|německých marek]] a včetně Zuseho vyžadoval 4 jedince k sestavení. Projekt byl financován firmou [[Siemens]] a konsorciem pěti společností.