Josephsonův jev: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m →‎Historie a význam jevu: úprava kolem Feynmana; odstraněna slovní vata
m →‎Podmínky vzniku jevu: úprava kolem tloušťky vrstvy
Řádek 26:
Z [[kvantová mechanika|kvantové mechaniky]] vyplývá tzv. [[tunelový jev]], při němž částice procházejí bariérou, která je podle [[klasická fyzika|klasické fyziky]] neprostupná. (Na tom je založena například [[tunelová dioda]].) V případě Josephsonova jevu procházejí izolační vrstvou tzv. [[Cooperovy páry]] elektronů se vzájemně opačným [[spin]]em. Takové párování elektronů, které je charakteristické pro supravodiče, funguje jen při nízkých [[termodynamická teplota|teplotách]] a na krátkou vzdálenost zvanou ''[[koherenční délka]]''.
 
Pro funkci Josephsonova přechodu je zásadnídůležitá správná tloušťka izolační vrstvy. Musí být menší než koherenční délka, která je u kovů řádově stovky až tisíce nanometrů, jinak se Cooperovy páry rozpadají. Nesmí ale být příliš tenká, jinak je Josephsonův jev velmi slabý. V praxi se používá jako [[supravodič]] například [[niob]] pokrytý vrstvou oxidu hlinitého, jejíž tloušťka je s koherenční délkou srovnatelná, tedy několik desetin mikrometru.<ref name="machac">{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Macháč
| jméno = Jiří
| titul = Metrologie elektrických veličin – elektrickéelektrického napětí
| url = http://wwwtresen.vscht.cz/ufmt/index.php?option=com_joomdoc&task=doc_details&gid=291&lang=cs/pomucky/machacj/docs/MET-P14b.ppt
| datum vydánípřístupu = 20082011-0403-1820
| datum aktualizace = 2009-05-19
| datum přístupu = 2011-01-18
| vydavatel = Ústav fyziky a měřicí techniky, [[Vysoká škola chemicko-technologická v Praze|VŠCHT]]
| místo = Praha
| poznámka = slajdy k přednášce
}}</ref>
 
Praktické použití Josephsonových přechodů je omezeno tím, že žádný známý materiál není supravodivý za [[pokojová teplota|pokojové teploty]]. Většinou je nutné zařízení draze chladit kapalným [[helium|heliem]] na teploty kolem 4&nbsp;[[kelvin]]ů (–269&nbsp;[[stupeň Celsia|°C]]) a menší. Pro některé aplikace stačí výrazně levnější kapalný [[dusík]] (77&nbsp;K, –196&nbsp;°C). Teplotu je nutno udržovat stálou.
 
<references/>
 
== Teorie ==