Dějiny Bulharska: Porovnání verzí

[[Soubor:Bulgaria-SanStefano -(1878)-byTodorBozhinov.png|left|thumb|Moderní Bulharsko vzniklo z počátku v roce 1878 na základě mírových smluv v San Stefanu mnohem větší než dnes, avšak po Berlínském kongresu bylo (k nelibosti Bulharů) podstatně zmenšeno]]

Dějiny moderního Bulharska začínají bojem za znovuobnovení státu a znovuuvědomění národa. Tato první hnutí, která později směřují k [[bulharské národní obrození|národnímu obrození]], se objevují od konce [[18. století]]. Nicméně díky strategickému významu celé země, která se nachází velmi blízko metropoli celé osmanské říše, [[Istanbul]]u, vedla k tomu, že Turci Bulharsko pro sebe velmi úzkostlivě bránili. V 19. století ale přesto dochází k rozvoji náboženství, kultury i obnově jazyka. V roce 1870 bulharská církev získala autonomii na Cařihradském patriarchátu, ve kterém však dominovali hlavně Řekové a který Bulhaři rozhodně nemohli považovat za svojí [[národní církev]]. V dubnu 1876, v časech [[Velká východní krize|velké východní krize]], propuká tzv. [[dubnové povstání]], centrem nespokojenců se stává město [[Plovdiv]]. Strádání bulharského lidu přitahuje pozornost evropských zemí, kteří se o oblast osmanské [[Rumélie]] začínají více zajímat. Po rusko-turecké vládce v letech [[1877]] až [[1878]] dochází k vzniku [[Sanstefanské Bulharsko|Sanstefanského Bulharska]], které se rozkládá od dnešní [[Albánie]] až k [[Soluň|Soluni]] a [[Dobrudža|Dobrudže]]. Po [[Berlínský kongres|Berlínském kongresu]], který se rovněž odehrál v roce [[1878]], je Bulharsko ale uznáno jen jako autonomní knížectví. To však nezabírá celé dnešní Bulharsko; oblasti jižně od pohoří [[Stara Planina]] až k hranici s dnešním [[Řecko|Řeckem]] se stávají součástí autonomní provincie Východní Rumélie. Ta má být odpovědí na nespokojenost hlavně místních Turků, kteří se obávali vzniku a rozšiřování bulharského státu. Plovdivským převratem z roku [[1885]] a i přes protesty sousedního [[Srbsko|Srbska]] dochází ke spojení těchto dvou oblastí. Ještě ve stejném roce pak vypuká válka mezi Srbskem a Bulharskem. Zatímco vojska srbského krále Obrenoviće jsou dobře vytrénovaná a v mnohém mohla předčit armádu Bulharska, Bulhaři nakonec získali do boje i posily z Východní Rumélie, takže Srbové byli poraženi. V mírové smlouvě, která měla tento konflikt ukončit byl potvrzen předválečný průběh hranic.

=== Vývoj do konce první světové války ===

{{viz též|Bulharské království}}