Bohuš Záhorský: Porovnání verzí

Ve svém mládí, kdy nedostudoval [[Pražská konzervatoř|konzervatoř v Praze]] (odešel z ní v roce [[1925]] a vystupoval pak krátce v [[Divadlo Rokoko|Divadle Rokoko]] a v divadelní společnosti manželů Steinmarových), působil v celé řadě [[avantgarda|avantgardních]] a tehdy velmi moderních [[divadlo|divadelních]] scén, např.  na scéně Divadle Dada ([[1927]]), Moderního studia ([[1929]]) a především [[Osvobozené divadlo|Osvobozeného divadla]] (v letech [[1931]] – [[1938]], s krátkým přerušením v roce [[1935]], kdy odešel do Nového divadla) a byl i členem prvního [[voice-band]]u [[Emil František Burian|E.  F.  Buriana]] ([[1927]] – [[1929]]). Po uzavření [[Osvobozené divadlo|Osvobozeného divadla]] působil krátce v Divadle Akropolis, odkud přešel do divadla U Nováků ([[1938]] – [[1940]]), Nezávislého divadla ([[1940]] – [[1944]]) a Intimního divadla (v roce [[1945]] přejmenovaného na [[Realistické divadlo]]).

Na divadelních scénách spolupracoval se řadou význačných režisérů ([[Karel Dostal]], [[Antonín Dvořák (režisérscénograf)|Antonín Dvořák]], [[Jiří Frejka]], [[Jindřich Honzl]], [[Otomar Krejča]], [[Jaroslav Kvapil]], [[Miroslav Macháček]], [[Jaromír Pleskot]], [[František Salzer]], [[Jan Škoda]], [[Václav Špidla]]).

Na konci svého [[život]]a se celkem velmi úspěšně [[herec]]ky přeladil do rolí starých rozšafných a moudrých [[muž]]ů z lidu, kde ztvárnil celou řadu pozoruhodných rolí. Působil nejen v divadle, ale byl často obsazován i do filmových rolí (od.r. roku [[1932]] vytvořil téměř 100 rolí), televizních rolí (od roku [[1957]], např.  v seriálu F.  L.  Věk) a pro svůj výrazný hlasový projev působil i v rozhlase.

Je pochován na [[Vyšehradský hřbitov|Vyšehradském hřbitově]] v Praze ([[hrob]] č.  V/53).