Alkoholové kvašení: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Luckas-bot (diskuse | příspěvky)
m typo
Řádek 2:
 
== Příčiny kvašení ==
 
Při [[Glykolýza|glykolýze]] je spotřebováváno [[NAD+|NAD<sup>+</sup>]] na [[NADH]], toho je však v buňce omezené množství a proto musí dojít k recyklaci NAD<sup>+</sup>.
Při přísunu [[kyslík]]u se NADH předává [[Mitochondrie|mitochondriím]] na [[Reoxidace|reoxidaci]], avšak, pokud není dostatek [[kyslík]]u ([[anaerobní]] podmínky) je NAD+ doplňována [[Redukce (chemie)|redukcí]] [[pyruvát]]u, které jsou pokračováním [[Glykolýza|glykolytické dráhy]]. Toto [[anaerobní]] odbourávání může probíhat jako [[mléčné kvašení]] (svaly) nebo jako ''alkoholové kvašení'' ([[kvasinky]]).
Řádek 9 ⟶ 8:
 
== Kvasný proces ==
 
Kvasný proces kvasinek probíhá ve dvou krocích:
 
* V prvním se [[pyruvát]] [[Dekarboxylace|dekarboxyluje]] na [[acetaldehyd]] a oxid uhličitý, tato reakce je [[Katalyzátor|katalyzována]] enzymem [[Pyruvátdekarboxylása|pyruvátdekarboxylásou]].<br />
: CH<sub>3</sub>C(O)COOH → CH<sub>3</sub>CHO + CO<sub>2</sub><br /><br />
 
* Ve druhém kroku je vzniklý acetaldehyd redukován na ethanol, v této reakci vystupuje jako [[enzym]] [[alkoholdehydrogenása]] (ADH).<br />
: CH<sub>3</sub>CHO + NADH → CH<sub>3</sub>CH<sub>2</sub>OH + NAD<sup>+</sup><br />
 
Ve druhé reakci je NADH přeměn zpět na NAD<sup>+</sup> a tím se buňce opět doplní [[Oxidace|oxidovaná]] forma této molekuly.<br /><br />
 
Fermentace sumárně: glukosa → 2CO<sub>2</sub> + 2ethanol [[Gibbsova energie|ΔG°']] = -235–235 kJ/mol<br />
 
== Vznik ATP ==
 
Jako další hlavní produkt ''alkoholového kvašení'' vznikají dvě molekuly [[Adenosintrifosfát|ATP]], což je teoreticky sice jen asi 26% využití celkové možné [[energie]] reakce (přeměna [[Látkové množství|jednoho molu]] [[Adenosindifosfát|ADP]] na ATP spotrebuje 30,5 kJ [[Gibbsova energie|volné energie]]). Zbylá energie je uvolňována ve formě [[teplo|tepla]], čímž se reakce stáva [[reakce irreverzibilní|irreverzibilní]]. Při fysiologických podmínkách je účinnost přeměny [[Gibbsova energie|volné energie]] na energii ve formě ATP asi 50%, to je způsobeno rozdílnými [[koncentrace]]mi složek za fysiologického a standardního stavu.
 
== AnaerobníAerobní xa Aerobníanaerobní kvašení ==
Při ''anaerobní fermentaci'' je v porovnání s aerobním odbouráváním velice plýtváno glukosou-při anaerobním odbouravání glukósy se získají jen 2 molekuly ATP na 1 molekulu glukosy, v porovnání s aerobním odbouráváním, kdy vzniká z jedné molekuly glukózy 38 molekul ATP je anaerobní způsob vzniku energie 18x18× méně učinější.
 
Při ''anaerobní fermentaci'' je v porovnání s aerobním odbouráváním velice plýtváno glukosou-při anaerobním odbouravání glukósy se získají jen 2 molekuly ATP na 1 molekulu glukosy, v porovnání s aerobním odbouráváním, kdy vzniká z jedné molekuly glukózy 38 molekul ATP je anaerobní způsob vzniku energie 18x méně učinější.
Tímto se vysvětluje [[Louis Pasteur|Pasteurovo]] pozorování (tzv. [[Pasteurův efekt]]) , při kterém kvasinky za anaerobních podmínek spotřebovávají daleko více glukósy v porovnání s úbytkem za aerobních podmínek.
 
== Omezení fermentace ==
''Alkoholové kvašení'' však nemůže probíhat do [[Nekonečno|nekonečna]]. Maximální koncentrace alkoholu v roztoku [[sacharid]]u může být 13-1413–14 %, u některých speciálně vyšlechtěných kvasinek až 16 %. Stoupne-li koncentrace alkoholu nad připustnou mez, mohou se v roztoku namnožit [[bakterie]], které přeměňují [[meziprodukt]] fermentace, acetaldehyd, na [[Kyselina octová|kyselinu octovou]], a místo alkoholu dostaneme vysoce procentní [[Kyselina octová|ocet]].<br />
 
''Alkoholové kvašení'' však nemůže probíhat do [[Nekonečno|nekonečna]]. Maximální koncentrace alkoholu v roztoku [[sacharid]]u může být 13-14%, u některých speciálně vyšlechtěných kvasinek až 16%. Stoupne-li koncentrace alkoholu nad připustnou mez, mohou se v roztoku namnožit [[bakterie]], které přeměňují [[meziprodukt]] fermentace, acetaldehyd, na [[Kyselina octová|kyselinu octovou]], a místo alkoholu dostaneme vysoce procentní [[Kyselina octová|ocet]].<br />
Ethanol je navíc pro kvasinky velice [[Toxicita|toxický]], takže pokud by se zabránilo rozmnožení bakterií, kvasinky by se nakonec otrávily ethanolem.
 
[[Alkoholické nápoje]], vznikající kvašením a mající obsah alkoholu třeba i 30 %, vznikají přirozenou cestou také, ale do asi jen 14 % obsahu alkoholu, následně se koncentrace ethanolu zvýší nadstavením alkoholu na požadovanou koncentraci.
 
== Související články ==
* [[Alkoholismus]]
* [[Pivo]]
* [[Víno]]
 
[[Kategorie:Mikrobiologie]]