Starorakušané: Porovnání verzí

'''Starorakušany''' (něm. Altösterreicher) se od roku 1918 nazývají obyvatelé někdejší [[Předlitavsko|předlitavské]] části Podunajské monarchie, chápající svoji [[identita|identitu]] v intencích státu svých předků. Starorakušané vidí v [[Rakousko-Uhersko|Rakousku-Uhersku]] předchůdce [[integrace|integračních]] snah ve střední Evropě ([[subsidiarita]], [[měnová unie]]). Mnohonárodnostní stát chápou jako výhodu. Starorakušanství ve své původní formě nebývá definováno jazykově, zahrnuje mluvčí všech jazyků bývalého Předlitavska. (Rakousko-Uhersko oficiálně neznalo pojem národnost, hovořilo se o tzv. obcovacím jazyku).

Existují snahy německých krajanských spolků v Rakouské republice, směřujících k uznání starorakušanství jako pojmu označujícího německojazyčné obyvatelstvo na území někdejšího Rakouska-Uherska (včetně zalitavské části), vyjma Rakouskou republiku: [[sudetští Němci]] (Česko), [[karpatští Němci]] (Slovensko, Podkarpatská Rus), Jihotyrolané (Itálie), dunajští Švábové (Rumunsko, Srbsko), sedmihradští Sasové (Rumunsko), maďarští a kočevští Němci (Slovinsko). Proti tomuto nacionálnímu konceptu se postavil slovinský prezident [[Milan Kucan]], který prohlásil: „Starorakušané jsme my všichni.“