Smazaný obsah Přidaný obsah
Úplné přepracování
drobné doplnění a vzhled
Řádek 1:
{{Infobox etnické skupiny
| image = <div style="background-color:#fee8ab; margin-top:1px; margin-bottom:1px"> [[Soubor:Oirat-map-ru.png| thumb| 250 px| center|Rozšíření Ojratů v Mongolsku a Číně]]</div>
| skupina = Ojrati<br /> Ойрад
| populace = ~400 tisíc
Řádek 20:
}}
'''Ojrati''' ({{Vjazyce2|mn|Ойрад}}) jsou příslušníci západomongolských kmenů a lze je definovat do dvou kategorií:
*v užším významu jde o některé kočovné mongolské kmeny žijící v [[Džungarie|DžungarskuDžúngarsku]] a oblasti [[Amdo]] na západě [[Mongolsko|Mongolska]] a [[Čína|Číny]].
*v širším významu jde o příbuzné [[Mongolové|mongolské]] kmeny, které jsou původem z oblasti mezi [[Balchaš]]em a [[Bajkal]]em; tedy sem patří jak výše uvedené mongolské kmeny, tak evropští [[Kalmykové|Kalmyci]] žijící v [[Kalmycko|Kalmycké republice]] ve stepi západně od [[Kaspické moře|Kaspického moře]].
== Historie ==
Řádek 26:
Ve 3. a 4. století probíhalo ve východní [[Asie|Asii]] velké stěhování národů, které začalo migrací jižních [[Hunové|Hunů]]. Poté, co se území kočovných kmenů stabilizovalo, zde začaly vznikat předchůdci dnešních [[Etnikum|etnik]]. Jsou známi pod jmény [[Tataři]], Kitani a Ši-vej, první zmínka o nichž pochází z období [[dynastie Suej]] (581-618).<ref name="Eurasica">{{Citace elektronické monografie|příjmení = Абдуманапов |jméno = Рустам |odkaz na autora =|titul = Eurasica, евразийский исторический сервер|url = http://www.eurasica.ru/articles/oyrat/ |datum vydání = |datum aktualizace =|datum přístupu =2011-01-31|vydavatel = |místo = |jazyk = ru}}</ref> Je zaznamenáno okolo 20 kmenů Ši-vej, mezi nimi Mengu&nbsp;-&nbsp;Ši-vej, který sídlil u horního [[Amur]]u a patřil k tzv. lesním národům.<ref name="China">{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |odkaz na autora =|titul = Research in political, social, cultural, historical analysis of China, Mongols & Mongolians|url = http://www.imperialchina.org/Mongols.shtml|datum vydání = |datum aktualizace =|datum přístupu =2011-02-18|vydavatel = |místo = |jazyk = en}}</ref> V oblasti východní [[Gobi]] se později sjednotilo několik [[Turkické národy|turkických kmenů]] a v letech 745 až 840 vládlo v ''Ujgurském chanátu'', který si podmanil i některé další sousední turkické a mongolské kmeny.<ref name="Eurasica"/> Ovšem rozlišení turkických a mongolských kmenů v oné době je tak nejasné, že je nelze s jistotou definovat. V té době Mongolové sami sebe nazývali Tatary a jejich dnešní pojmenování, patrně odvozeninu jména Mengu, se zobecnilo až za [[Čingizchán]]a.<ref name="China"/> Poté, co [[Kyrgyzové]] chanát zničili, část kmenů Ši-vej přesídlila k [[Bajkal]]u a hornímu toku [[Jenisej]]e.
=== Mongolská říše ===
Na [[Sibiř]]i v oblasti Bajkalu kmeny sídlily několik staletí, z letopisů jsou známy jako [[Merkité]], [[Burjaté]], Bargové, Ojraté a další. Jména Burjat a Orjat se v pramenech často vyskytují společně, častoa to i ve spojení Burjat-Ojrat. Neexistují zmínky, že by tyto kmeny byly zataženy do válek mezi Kitany, kteří založili [[Dynastie Liao|dynastii Liao]], a [[Dynastie Tchang|dynastií Tchang]]. Ovšem na přelomu 12. a 13. století si mongolské kmeny přisvojily značnou část Pobajkalí, povodí [[Selenga|Selengy]], údolí [[Angara|Angary]] a horní [[Lena|Leny]]. Přitom Ojraté tvořili mezi kmeny většinu a Burjati menšinu.<ref name="Eurasica"/>
 
Ještě před vznikem [[Mongolská říše|Mongolské říše]] se Ojraté spojili do kmenového svazu ''Dörben Oirat'' (čtyři Ojraté). Nepanuje shoda, které čtyři kmeny tento svaz původně vytvořily. Běžný je názor, že šlo o ''Chošúdy'', ''Čorosy'', ''Torguty'' a ''[[Dörvöti|Dörvöty]]'', jindy se tvrdí, že kmenů bylo více a že se spojily čtyři předchozí kmenové svazy. Hlavní obživou Ojratů byl lov a rybolov v tajze, tím se lesní národy lišily od stepních národů, ovšem hranice mezi nimi není přesně definována.<ref name="China"/> V r. 1207 se Ojraté podrobili Čingizchánovi a zaujali přední postavení v jeho říši. V následujícím období je jejich historie úzce spjata se vzestupem Mongolské říše a [[Dynastie Jüan|mongolské dynastie]] v Číně.
=== Čtyři Ojraté ===
Po pádu mongolské dynastie v r. 1368 během zhruba čtyřsetletého boje o nadvládu ve [[Vnitřní Mongolsko|vnitřním]] a [[Vnější Mongolsko|vnějším Mongolsku]] zůstali Ojraté nepřáteli východních Mongolů ([[Chalchové|Chalchů]]), [[dynastie Ming]] a následné [[Dynastie Čching|mandžuské dynastie]] a považovali se za dědice [[Čingizchán]]aČingizchána. Kmenový svaz ''Čtyři Ojraté'' zůstal zachován a přimkl k sobě i některé menší kmeny (např. Chojty), které kočovaly na stejném území mezi [[Balchaš]]emBalchašem a [[Bajkal]]emBajkalem. Svaz se postupem doby stával neformálním, roztříštěným a nestabilním. V první polovině 15. století si Čorosové na krátký čas podmanili východní Mongolsko ovšem ve druhé polovině 15. století po dvacetiletých bojích získali Chalchové nad Ojraty nadvládu. V r. 1543 byl konflikt vyřešen tím, že se Ojraté přesídlili na severozápad Mongolska, a když znovu napadali Chalchy, byli vytlačováni z [[Karakoram]]u ještě více na severozápad, až do [[step]]í podél [[Ob]]u a [[Irtyš]]e.
V tomto období stáli v čele kmenového svazu následující vládci:
:Mongke Temur (~ 1368–1390)
Řádek 45:
Na druhé straně Chošúdi byli nejvýchodnějším ojratským kmenem, usídleným u jezera [[Zajsan]] a podél dolního toku Irtyše. Sousedili s Chalchy, kteří jim nedovolovali obchodovat v čínských pohraničních městech. Chošúdi jako první konvertovali k buddhistické škole [[Gelugpa]].
=== Migrace v 17.století ===
Mezi výše uvedenými dvěma kmeny byli uzavřeni Čorosové, Dörvöti a Chojtové, společně nazýváni [[Džúngarové|DžungařiDžúngaři]], kteří pod vedením Čorosů přebudovávali svoji moc. Pod vedením kmenového náčelníka Chara Chuly se jim podařilo jim zastavit expanzi Chalchů a poblíž dnešního [[Čugčak]]u si vybudovali hlavní město ''Kubak-sari''. Bylo podporováno hospodářství, obchod a diplomacie. Sjednocení a upevňování centrální moci způsobilo stěhování svobodomyslných a sebevědomých dörvötských kmenů na západ k Torgutům a dále do povodí [[Volha|Volhy]]. Zde se usídlili, přijali jméno Kalmykové a založili Kalmycký chanát. Část Chošúdů migrovala jižním směrem na [[Tibetská náhorní plošina|tibetskou planinu]], kde vytvořili [[Chošúdský chanát]], který ze severu chránil [[Tibet]] (a školu Gelugpa).
=== DžungarskýDžúngarský chanát ===
Kmeny, které zůstaly, vytvořily pod vládou Chara chuly [[DžungarskýDžúngarský chanát]]. Džúngaři byli ohrožováni především Kazachy, kteří ve 20. letech 17. století získali pod svou kontrolu část původního ojratského území. Trvalé byly konflikty s ruskými [[Kozáci|Kozáky]], přicházejícími od severu. ''Chara Chula'' podporoval drobný průmysl, zejména železářství, aby se mohl vyzbrojit modernějšími zbraněmi. Jeho potomkům se do poloviny století se podařilo získat zpět ztracená území a potom pokračovali v expanzi. Kolem roku 1680 obsadili [[Tarimská pánev|Tarimskou pánev]] a koncem 17. století postupovali střední Asií a vytlačovali Kazachy na západ, přičemž dobyli [[Taškent]]. Ve stejné době se dostali do konfliktu s Chalchy, jejichž chanát rozvrátili. V důsledku toho se zbylí Chalchové podrobili mandžuské dynastii a v následném prvním konfliktu s Čínou, kterou nárůst džúngarské moci znepokojoval, jí pomohli k drtivému vítězství v bitvě u řeky [[Túl gol]]. Další konflikt se odehrál na půdě Tibetu, kde se zúčastnili náboženské války na straně hnutí Gelugpa. Číňané intervenovali zprvu neúspěšně, ale r. 1720 Džúngary z Tibetu vytlačili. Následně byli Džúngaři vytlačeni z dobytých území Kazachy. V oslabeném chanátu propukly koncem 40. let spory o následnictví, čehož využila Čína a v krátké válce Džúngarský chanát rozdrtila (1757).
=== Čínská nadvláda ===
Po válce nastalonastal rozsáhlý rozvrat spojený s nemocemi a vyhlazováním Džúngarů. Odhaduje se, že z 600 tisíc jich 20 % uprchlo do [[Ruské impérium|Ruska]] a Kazachstánu, 40 % podlehlo epidemii [[Neštovice|neštovic]] a 30 % bylo vyhlazeno čínskou armádou. Do vylidněných oblastí pozval čínský císař obyvatele jiných provincií, ale i Kalmyky, jejichž část (asi 70&nbsp;000) se v r. 1771 navrátila z Ruska.
 
V r. 2006 požádal kalmycký prezident [[Kirsan Ilumžinov]], aby se 10&nbsp;000 Ojratů přestěhovalo do Kalmycka.
[[Soubor: Jn316Kalmyk.png|thumb|right| Fragment překladu [[Nový zákon|Nového zákona]] napsaný písmem todo bičig]]
== Jazyk ==
Ojraté hovoří ojratsky, což je jazyk prakticky totožný s [[Kalmyčtina|kalmyčtinou]]. Ojratština patří k [[Mongolské jazyky|mongolské větvi]] [[Altajské jazyky|altajské jazykové rodiny]]. Na její vývoj měly určitý vliv [[Turkické jazyky|turkické]], [[Ugrické jazyky|ugrické]] a tunguzské jazyky.
== Písmo ==
První ojratské písemnosti byly napsány písmem todo-bičig (jasné písmo), které vytvořil v 17. století mnich Zaja Pandita na základě staromongolského písma. Písmo se mezi Ojraty značně rozšířilo a používají ho dodnes. V Kalmycku se používá [[cyrilice]].
== Odkazy ==
=== Reference ===