Ojrati: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Úplné přepracování |
drobné doplnění a vzhled |
||
Řádek 1:
{{Infobox etnické skupiny
| image = <div style="background-color:#fee8ab; margin-top:1px; margin-bottom:1px"> [[Soubor:Oirat-map-ru.png| thumb| 250 px| center|Rozšíření Ojratů v Mongolsku a Číně]]</div>
| skupina = Ojrati<br /> Ойрад
| populace = ~400 tisíc
Řádek 20:
}}
'''Ojrati''' ({{Vjazyce2|mn|Ойрад}}) jsou příslušníci západomongolských kmenů a lze je definovat do dvou kategorií:
*v užším významu jde o některé kočovné mongolské kmeny žijící v [[Džungarie|
*v širším významu jde o příbuzné [[Mongolové|mongolské]] kmeny, které jsou původem z oblasti mezi [[Balchaš]]em a [[Bajkal]]em; tedy sem patří jak výše uvedené mongolské kmeny, tak evropští [[Kalmykové|Kalmyci]] žijící v [[Kalmycko|Kalmycké republice]] ve stepi západně od [[Kaspické moře|Kaspického moře]].
== Historie ==
Řádek 26:
Ve 3. a 4. století probíhalo ve východní [[Asie|Asii]] velké stěhování národů, které začalo migrací jižních [[Hunové|Hunů]]. Poté, co se území kočovných kmenů stabilizovalo, zde začaly vznikat předchůdci dnešních [[Etnikum|etnik]]. Jsou známi pod jmény [[Tataři]], Kitani a Ši-vej, první zmínka o nichž pochází z období [[dynastie Suej]] (581-618).<ref name="Eurasica">{{Citace elektronické monografie|příjmení = Абдуманапов |jméno = Рустам |odkaz na autora =|titul = Eurasica, евразийский исторический сервер|url = http://www.eurasica.ru/articles/oyrat/ |datum vydání = |datum aktualizace =|datum přístupu =2011-01-31|vydavatel = |místo = |jazyk = ru}}</ref> Je zaznamenáno okolo 20 kmenů Ši-vej, mezi nimi Mengu - Ši-vej, který sídlil u horního [[Amur]]u a patřil k tzv. lesním národům.<ref name="China">{{Citace elektronické monografie|příjmení = |jméno = |odkaz na autora =|titul = Research in political, social, cultural, historical analysis of China, Mongols & Mongolians|url = http://www.imperialchina.org/Mongols.shtml|datum vydání = |datum aktualizace =|datum přístupu =2011-02-18|vydavatel = |místo = |jazyk = en}}</ref> V oblasti východní [[Gobi]] se později sjednotilo několik [[Turkické národy|turkických kmenů]] a v letech 745 až 840 vládlo v ''Ujgurském chanátu'', který si podmanil i některé další sousední turkické a mongolské kmeny.<ref name="Eurasica"/> Ovšem rozlišení turkických a mongolských kmenů v oné době je tak nejasné, že je nelze s jistotou definovat. V té době Mongolové sami sebe nazývali Tatary a jejich dnešní pojmenování, patrně odvozeninu jména Mengu, se zobecnilo až za [[Čingizchán]]a.<ref name="China"/> Poté, co [[Kyrgyzové]] chanát zničili, část kmenů Ši-vej přesídlila k [[Bajkal]]u a hornímu toku [[Jenisej]]e.
=== Mongolská říše ===
Na [[Sibiř]]i v oblasti Bajkalu kmeny sídlily několik staletí, z letopisů jsou známy jako [[Merkité]], [[Burjaté]], Bargové, Ojraté a další. Jména Burjat a Orjat se v pramenech často vyskytují společně,
Ještě před vznikem [[Mongolská říše|Mongolské říše]] se Ojraté spojili do kmenového svazu ''Dörben Oirat'' (čtyři Ojraté). Nepanuje shoda, které čtyři kmeny tento svaz původně vytvořily. Běžný je názor, že šlo o ''Chošúdy'', ''Čorosy'', ''Torguty'' a ''[[Dörvöti|Dörvöty]]'', jindy se tvrdí, že kmenů bylo více a že se spojily čtyři předchozí kmenové svazy. Hlavní obživou Ojratů byl lov a rybolov v tajze, tím se lesní národy lišily od stepních národů, ovšem hranice mezi nimi není přesně definována.<ref name="China"/> V r. 1207 se Ojraté podrobili Čingizchánovi a zaujali přední postavení v jeho říši. V následujícím období je jejich historie úzce spjata se vzestupem Mongolské říše a [[Dynastie Jüan|mongolské dynastie]] v Číně.
=== Čtyři Ojraté ===
Po pádu mongolské dynastie v r. 1368 během zhruba čtyřsetletého boje o nadvládu ve [[Vnitřní Mongolsko|vnitřním]] a [[Vnější Mongolsko|vnějším Mongolsku]] zůstali Ojraté nepřáteli východních Mongolů ([[Chalchové|Chalchů]]), [[dynastie Ming]] a následné [[Dynastie Čching|mandžuské dynastie]] a považovali se za dědice
V tomto období stáli v čele kmenového svazu následující vládci:
:Mongke Temur (~ 1368–1390)
Řádek 45:
Na druhé straně Chošúdi byli nejvýchodnějším ojratským kmenem, usídleným u jezera [[Zajsan]] a podél dolního toku Irtyše. Sousedili s Chalchy, kteří jim nedovolovali obchodovat v čínských pohraničních městech. Chošúdi jako první konvertovali k buddhistické škole [[Gelugpa]].
=== Migrace v 17.století ===
Mezi výše uvedenými dvěma kmeny byli uzavřeni Čorosové, Dörvöti a Chojtové, společně nazýváni [[Džúngarové|
===
Kmeny, které zůstaly, vytvořily pod vládou Chara chuly [[
=== Čínská nadvláda ===
Po válce
V r. 2006 požádal kalmycký prezident [[Kirsan Ilumžinov]], aby se 10 000 Ojratů přestěhovalo do Kalmycka.
[[Soubor: Jn316Kalmyk.png|thumb|right| Fragment překladu [[Nový zákon|Nového zákona]] napsaný písmem todo bičig]]
== Jazyk ==
Ojraté hovoří ojratsky, což je jazyk prakticky totožný s [[Kalmyčtina|kalmyčtinou]]. Ojratština patří k [[Mongolské jazyky|mongolské větvi]] [[Altajské jazyky|altajské jazykové rodiny]]. Na její vývoj měly určitý vliv [[Turkické jazyky|turkické]], [[Ugrické jazyky|ugrické]] a tunguzské jazyky.
== Písmo ==
První ojratské písemnosti byly napsány písmem todo-bičig (jasné písmo), které vytvořil v 17. století mnich Zaja Pandita na základě staromongolského písma. Písmo se mezi Ojraty značně rozšířilo a používají ho dodnes. V Kalmycku se používá [[cyrilice]].
== Odkazy ==
=== Reference ===
|