Benzo(a)pyren: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Portálové šablony dle doporučení (s pomocí dat od Dannyho B.)
+GHS, typo
Řádek 1:
{{Název|Benzo[''a'']pyren}}
{{Infobox Chemická sloučenina
|Název= Benzo[''a'']pyren
|Obrázek= [[Soubor:Benzo-a-pyrene.svg|200px|Benzo[''a'']pyren]]
|Systematický název= Benzo[''a'']pyren
|Triviální název=
|Anglický název= Benzo[''a'']pyrene
|Německý název= Benzo[''a'']pyren
|Sumární vzorec= C<sub>20</sub>H<sub>12</sub>
|Vzhled=žlutá krystalická látka
 
|Číslo CAS= 50-32-8
|Číslo EINECS=200-028-5
 
|Indexové číslo=601-032-00-3
|Molární hmotnost= 252,31 g/mol
|Teplota tání= 179 °C
Řádek 21 ⟶ 22:
|R-věty={{R43}} {{R45}} {{R46}} {{R50/53}} {{R60}} {{R61}}
|S-věty={{S45}} {{S53}} {{S60}} {{S61}}
|Symboly nebezpečí GHS={{GHS08}} {{GHS07}} {{GHS09}}
|H-věty={{H350}} {{H340}} {{H360FD}} {{H317}} {{H410}}
}}
'''Benzo[''a'']pyren''' (sumární vzorec C<sub>20</sub>H<sub>12</sub>) je [[polyaromatické uhlovodíky|polycyklický aromatický uhlovodík]] s pěti [[benzen]]ovými kruhy. Je silně [[karcinogen]]ní a [[mutagen]]ní. Za běžných podmínek jde o žlutě zbarvenou [[krystal]]ickou pevnou látku. Benzo[''a'']pyren je produktem nedokonalého spalování při teplotách 300 až 600&nbsp;°[[stupeň Celsia|C]]. Byl identifikován v roce 1933 jakožto složka [[uhelný dehet|uhelného dehtu]] odpovědná za první rozpoznané [[Rakovina|nádory]] způsobené pracovním prostředím - nádory [[šourek|šourku]] u [[Kominictví|kominíků]] v 18. století v [[Anglie|Anglii]].{{Fakt/dne|20100524210648}} V 19. století byl zaznamenáván vysoký výskyt [[kůže|kožních]] nádorů u pracovníků ve výrobě [[palivo|paliv]]. Na počátku [[20. století]] byla toxicita benzo[''a'']pyrenu demonstrována tvorbou zhoubných kožních nádorů u laboratorních zvířat, kterým byla kůže opakovaně potírána uhelným dehtem.{{Fakt/dne|20100524210648}}
 
== Zdroje benzo[''a'']pyrenu ==
Benzo[''a'']pyren se nachází v uhelném dehtu, v [[automobil]]ových výfukových plynech (zvláště ze [[vznětový motor|vznětových motorů]]), v každém kouři vzniklém při [[spalování]] organických materiálů (včetně listů [[tabák]]u při [[kouření]]) a v grilovaných potravinách. Čerstvé studie odhalily, že úrovně benzo[''a'']pyrenu v připálených toastech jsou vyšší, než se dříve myslelo, není však prokázáno, zda jsou samotné připálené toasty karcinogenní. Vařené produkty z [[maso|masa]], jejichž běžná konzumace je epidemiologicky spojována se zvýšeným výskytem nádorů [[tlusté střevo|tlustého střeva]]<ref>Le Marchand L, Hankin JH, Pierce LM, Sinha R, Nerurkar PV, Franke AA, Wilkens LR, Kolonel LN, Donlon T, Seifried A, Custer LJ, Lum-Jones A, Chang W. Well-done red meat, metabolic phenotypes and colorectal cancer in Hawaii. ''Mutation Research''. 2002 Sep 30;506-507:205-14. PMID 12351160</ref> (přestože to samo nedokazuje karcinogenitu)<ref>Truswell AS. Meat consumption and cancer of the large bowel. ''European Journal of Clinical Nutrition''. 2002 Mar;56 Suppl 1:S19-24. PMID 11965518</ref>, mohou obsahovat až 4 ng/g benzo[a]pyrenu<ref>Kazerouni N, Sinha R, Hsu CH, Greenberg A, Rothman N. Analysis of 200 food items for benzo[a]pyrene and estimation of its intake in an epidemiologic study. ''Food and Chemical Toxicology'' 2002;40(1):133. doi:10.1016/S0278-6915(00)00158-7</ref>, až 5,5 ng/g je ho ve smaženém kuřeti <ref>Lee BM, Shim GA. Dietary exposure estimation of benzo[a]pyrene and cancer risk assessment. ''Journal of Toxicology and Environmental Health Part A''. 2007 Aug;70(15-16):1391-4. PMID 17654259</ref> a 62,6 ng/g v přepečeném hovězím masu připravovaném jako [[barbecue]].<ref>Aygün SF, Kabadayi F. Determination of benzo[a]pyrene in charcoal grilled meat samples by HPLC with fluorescence detection. ''International Journal of Food Sciences and Nutrition''. 2005 Dec;56(8):581-5. PMID 16638662</ref>
 
== Znečištění ovzduší v České republice ==
Podle [[Státní zdravotní ústav|Státního zdravotního ústavu]] byly v roce 2005 v České republice měřeny koncentrace polycyklických včetně benzo[''a'']pyrenu na 21 monitorovacích stanicích. Cílový imisní limit pro benzo[''a'']pyren v zevním ovzduší činí 1 ng.m<sup>-3</sup> a v roce 2005 byl překročen na 80 % měřicích stanic - v [[Praha|Praze]], [[Brno|Brně]], [[Olomouc]]i, [[Hradec Králové|Hradci Králové]], [[Plzeň|Plzni]], [[Ústí nad Labem]], [[Liberec|Liberci]], [[Most]]ě, [[Teplice|Teplicích]] a [[Kladno|Kladně]]. Pozaďová hodnota benzo[''a'']pyrenu byla 0,6 ng.m<sup>-3</sup>.<ref>[[Miroslav Šuta]]: ''Chemické látky v životním prostředí a zdraví'' (Ekologický institut Veronica, Brno 2008, ISBN 978-80-87308-00-4)</ref>
 
Podle výzkumu prováděného společnou laboratoří [[Ústav experimentální medicíny Akademie věd České republiky|Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR]] a [[Zdravotní ústav Středočeského kraje|Zdravotního ústavu Středočeského kraje]] na vzorku 23 [[městský strážník|městských strážníků]] (po dobu 48 hodin) v [[Karviná|Karviné]] bylo v jimi vdechovaném vzduchu naměřeno 6,6 ng.m<sup>-3</sup> benzo[''a'']pyrenu. U strážníků v Praze bylo naměřeno 0,8 ng.m<sup>-3</sup>.<ref>[http://havirovsky.denik.cz/zpravy_region/20090529vzduch.html Prokázáno: Lidé na Karvinsku dýchají jedy]</ref>
 
== Zdroje ==