Skylab: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Portálové šablony dle doporučení (s pomocí dat od Dannyho B.)
drobné úpravy textu, literární zdroj upřesněn do referencí
Řádek 36:
}}
 
'''Skylab''' (''nebeská laboratoř'') byla americká orbitální [[kosmická stanice|kosmické stanice]], která kroužila 6 let kolem [[Země]]. V letech 1973 - 1974 na ní pracovaly tři trojčlenné posádky, vesměs občané [[USA]]. Délkou pobytu (28, 59 a 84 dní) vytvořili kosmonautické světové rekordy, překonané po čtyřech letech ([[1978]]) posádkou sovětského [[Sojuz 26|Sojuzu 26]].
 
==Záměr==
Původně měl na úspěšný [[program Apollo]] navazovat rozsáhlý program [[Apollo Applications]]. ProtožeByl však byl vládou a kongresem USA seškrtán rozpočet [[NASA]] a projekt předčasně zrušen. Bylo proto rozhodnuto o redukci plánů, a stavběpostavit a provozováníprovozovat orbitální stanicestanici [[Země]].<ref name="Encyklopedie">{{Citace monografie
| příjmení = LálaVítek
| příjmení2 = VítekLála
| jméno2jméno = Antonín
| jménojméno2 = Petr
| titul = Malá encyklopedie kosmonautiky
| vydavatel = Mladá fronta
| místo = Praha
| rok = 1982
| kapitola = Americké kosmické lety
| strany = 339
}}</ref>
 
Původně se počítalo s tím, že Skylab bude vynesen na oběžnou dráhu raketou [[Saturn IB]]. Vzhledem k její omezené nosnosti se tedy plánovalo, že stanice bude vynesena na oběžnou dráhu v neobyvatelném stavu a že bude dokončena teprve tam. Po zastavení [[Program Apollo|programu Apollo]] však [[NASA]] měla k dispozici nosič [[Saturn V]] o podstatně vyšší nosnosti. Projekt byl proto pozměněn a orbitální stanice byla vynesena na oběžnou dráhu v obyvatelném stavu.
Řádek 45 ⟶ 56:
==Údaje o stanici==
[[Soubor:Skylab labeled.jpg|left|thumb||Nákres Skylabu s anglickým popisem]]
Jako základ stanice byl využit upravený modul S-IVB, který byl normálně montován buď jako 2. stupeň nosiče [[Saturn 1B]] nebo jako 3. stupeň nosiče [[Saturn 5]]. Hmotnost stanice byla 86 725 kg, průměr až 6,7 metru, délka i s připojenou dopravní lodí 36,1 metru. Byla tedy několikanásobně větší, než předchozí sovětské stanice [[Saljut]]. V spodním patře byla vědecká laboratoř a dvě obytné místnosti, z toho ložnice byla členěna na tři kóje. Dále zde byla toaleta. V horním patře byly skladovací prostory. Mimo těchto prostor byly na stanici další prostory s nádržemi, spojovací adaptér pro obslužné lodě s kosmonauty, na výklopné konstrukci sluneční dalekohled. Zásobování energií obstarávaly sluneční panely.<ref name="Encyklopedie">Encyklopedie kosmonautiky, str.340</ref>
 
==Plnění programu==
Řádek 62 ⟶ 73:
| kapitola = Skylab
| strany = 321-322
}}</ref>.
Program prvního letu ke stanici proto zahrnoval z velké části opravy vzniklých závad, bránících provozu stanice.
 
Řádek 92 ⟶ 103:
<references/>
 
===Literatura===
*{{Citace monografie
| příjmení = Lála
| příjmení2 = Vítek
| jméno = Petr
| jméno2 = Antonín
| odkaz na autora =
|odkaz na autora2 =
| rok = 1982
| titul = Malá encyklopedie kosmonautiky
| vydavatel = Mladá fronta
| místo = Praha
}}
===Externí odkazy===
*[http://www.lib.cas.cz/space.40/1973/027A.HTM Na webu Space]
*[http://nssdc.gsfc.nasa.gov/nmc/masterCatalog.do?sc=1973-027A Web NASA]
*http://space.skyrocket.de/index_frame.htm?http://space.skyrocket.de/doc_sdat/skylab.htm