Etiopatogeneze: Porovnání verzí

Odebrán 1 bajt ,  před 10 lety
m
typo; kosmetické úpravy
m (lat.)
m (typo; kosmetické úpravy)
 
== Z hlediska patologie ==
Zevní příčiny nemoci jsou obvykle shrnuty v nauce o příčině čili o tzv. '''''[[etiologie|etiologii]] nemoci'''''.<br />Naopak vnitřní faktory převládají při celkovém výkladu vzniku nemoci, tedy v tzv. '''''[[patogeneze|patogenezi]]''''', kterou lze rozdělit na ''formální'' a ''kauzální''.
 
'''''Kauzální patogeneze''''' (''etiopatogeneze'') podává celkový pohled na vznik nemoci, definuje jakým způsobem dochází k různým projevům onemocnění.¨
 
'''''Formální patogeneze''''' popisuje jenom mechanizmus vzniku konkrétních morfologických změn. Např. vzniku kožního vředu, který vznikl hnisáním dvou horních vrstev [[kůže]] – epidermis a koria.
 
Podle příčin nemoci, zda-li jsou v samotném jedinci nebo v jeho okolí, rozlišujeme onemocnění na:
* '''''Autochtonní''''' – u nichž je důraz kladen na vnitřní příčinu vzniku /genetická, imunologická…/.
* '''''Xenochtonní''''' – u nichž je důraz kladen na zevní příčinu vzniku /viry, těžké kovy…/.
 
Postupem doby bylo zjištěno, že to, zda jedinec onemocní či nikoli, nezáleží jen na zevních nebo vnitřních faktorech. Při kontaktu s [[patogenita|patogenním mikroorganismem]] stejné [[virulence]] (to je ''zevní příčina'') jeden jedinec onemocní manifestním onemocněním, kterému podlehne , druhý také onemocní, ale vyléčí se a získá imunitu, třetí pak onemocní nemanifestně a stane se bacilonosičem (nedostatečná imunitní odpověď) a čtvrtý neonemocní vůbec a získá odolnost vůči mikroorganizmu. Naopak mnoho vrozených [[metabolismus|metabolických]] chorob (to je ''vnitřní příčina'') se díky dodržování speciálních diet vůbec neprojeví.
1 245 454

editací