|
| opevněná území2 = [[Soubor:Flag of Germany 1933.svg|22x20px|border|Třetí říše]] [[Nacistické Německo|Třetí říše]]<br />[[Soubor:Flag of Denmark.svg|22x20px|border|Dánsko]] [[Dánsko]]<br />[[Soubor:Flag of Norway.svg|22x20px|border|Norsko]] [[Norsko]]
| řízení staveb1 = [[Soubor:Flag of Norway.svg|22x20px|border|Norsko]] [[Nikolaus von Falkenhorst]]<br />[[Soubor:Flag of Denmark.svg|22x20px|border|Dánsko]] [[Erich Lűdke]]
| řízení staveb2 = [[Soubor:Flag of France.svg|22x20px|border|Francie]][[Soubor:Flag of Belgium (civil).svg|22x20px|border|Belgie]][[Soubor:Flag of the Netherlands.svg|22x20px|border|Nizozemsko]] <br />VelistelstvíVelitelství "Západ" [[Gerd von Rundstedt]]
| ozbrojené síly = [[7. armáda]] <br />[[15. armáda]]<br />[[1. armáda]]<br />[[19. armáda]]<br />[[Tanková skupina Západ]]<br />[[LXXXVII. armádní sbor]]
}}
'''Atlantický val''' byl [[systém opevnění]] budovaný Němci na [[pobřeží]] severní [[Francie]] a [[Normandie]] v letech [[1942]]-–[[1944]], který měl zabránit [[invaze|invazi]] [[Spojenci (druhá světová válka)|Spojeneckých]] jednotek z [[Anglie]] na [[kontinent]].
Po svém dokončení se měl Atlantický val táhnout od Norska až po hranice se Španělskem. Byl tvořen širokými minovými poli, zátarasy a opěrnými body a dělostřeleckými hnízdy umístěnými v mohutných betonových bunkrech.
== Důvody výstavby opevnění ==
Po odvolání operace [[Lvoun]] ( [[operaceOperace Seelöwe|Lvoun]] ) dne 10.1. ledna 1941 se západní fronta definitivně za západě ustálila na pobřeží [[Atlantický oceán|Atlantiku]] a [[Severní moře|Severního moře]]. Z původního útočného plánu se stal plán obranný. Pro zabezpečení třetí[[Třetí říše]] z této světové strany bylo nutné pobřeží zabezpečit proti případnému anglickému útoku. Výstavbou stálého opevnění mělo dojít k uvolnění vojenských sil, potřebných na jiné plánované operace (většina uvolněných sil budebyla využita v útoku na [[Sovětský svaz]]).
Vzhledem ke vzdálenosti Británie od Evropskéevropské pevniny se počítalo s největším zabezpečením na západním pobřeží Francie. Opevnění však mělo být vystaveno i v Belgii, Nizozemí, severním Německu, Dánsku a Norsku. Při rozhodování bylo plánováno se silnou obrannou linií, která měla zadržet útočníka v nejchoulostivějším okamžiku vylodění, tj. při vstupu na samotnou pevninu. K obranné koncepci zastavení vylodění již na [[pláž]]i se stavěl i budoucí velitel opevňovacích prací (od 5. listopadu 1943) [[Erwin Rommel]]. Poté co získal od Hitlera za úkol vzít si na starost atlantické obranné postavení, vrhá se jako první do revize celého opevnění. Domů své ženě poté píše: „Do tohoto nového úkolu vložím vše. Dohlédnu na to, aby jeho splnění bylo úspěšné. Naší jedinou nadějí jsou pláže, tam je nepřítel nejzranitelnější.“
měla zadržet útočníka v nejchoulostivějším okamžiku vylodění, tj. při vstupu na samotnou pevninu. K obranné koncepci zastavení vylodění již na pláži se stavěl i budoucí velitel opevňovacích prací (od 5.11.1943) [[Erwin Rommel]]. Poté co získal od Hitlera za úkol vzít si na starost atlantické obranné postavení, vrhá se jako první do revize celého opevnění. Domů své ženě poté píše: " Do tohoto nového úkolu vložím vše. Dohlédnu na to, aby jeho splnění bylo úspěšné. Naší jedinou nadějí jsou pláže, tam je nepřítel nejzranitelnější".
Tímto vzniklo různorodé opevnění, sestavené jak z pobřežních dělostřeleckých baterií, tak z pěchotních objektů se silnou pěchotní a dělostřeleckou výzbrojí. Plánováno bylo rovněž s vybudováním druhé a někde i třetí linie opevnění. Podle důležitosti bylo rozhodnuto také o odolnosti objektu. Budovány byly tedy objekty polního původu až po objekty železobetonové.
* ''Norsko''
Fortifikační zajištění měly obdržet také všechny přístavy a rovněž britské přístavy v La[[Lamanšský Manšskémprůliv|Lamanšském průlivu]] -– Jersey, Alderney, Guernsey, kterých se Němci zmocnili mezi 30.6.1940 -červnem a 1.7. červencem 1940). Těmto místům byl přiřazen status "''pevnosti"''.
== Organizace a průběh výstavby ==
| 