Klášter Marienthal: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m kat
ArthurBot (diskuse | příspěvky)
m Robot opravil přesměrování na Dynastie Přemyslovců - Změněn(y) odkaz(y) na Přemyslovci; kosmetické úpravy
Řádek 14:
}}</ref>. [[Přemysl Otakar II.]] potvrdil klášteru cca ve třech dochovaných listinách již provedené klášterní nákupy a jeho syn [[Václav II.]] zřejmě nevydal ve prospěch kláštera listiny žádné.
 
Po roce [[1306]] (vymření [[Dynastie PřemyslovcůPřemyslovci|Přemyslovců]]) ručil u některých klášterních majetkových transakcí [[podkomoří]] a [[nejvyšší maršálek]] [[Jindřich z Lipé]]. Bylo to dáno především tím, že měl zástavní právo na Žitavu a také tím, že jeho dcera Markéta byla zdejší jeptiškou. Pán z Lipé se ve prospěch kláštera několikrát zřekl i svých [[lenní právo|lenních práv]]. Markéta snad podle některých zdrojů měla být i marienthalskou [[abatyše|abatyší]], ale pokud tomu tak bylo, tak jen na velmi krátkou dobu, protože není žádných listin. Pak následoval ve vydávání listin zástavní pán Žitavska [[Jindřich Javorský]] (zeť královny vdovy [[Eliška Rejčka|Elišky Rejčky]]).
 
[[Jan Lucemburský]] potvrdil roku [[1346]] Marienthalu jeho majetek a zároveň mu udělil vyšší hrdelní soudní pravomoc. Janovi úředníci neměli klášter obtěžovat vyžadováním pohostinství a nemírných platů a celý klášter Jan svěřil do ochrany [[Jan z Donína|Janovi z Donína]] a [[radní]]m ze Žitavy.
Řádek 23:
 
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references/>
=== Literatura ===
* Schönfelder, J.B.: ''Urkundliche Geschichte des Königlichen Jungfrauenstifts und Klosters St. Marienthal in der Königlich-Sächsischen Oberlausitz''. Zittau 1834.
* Zdichynec, Jan: ''Klášter Marienthal mezi králi, městy a šlechtou (1234-1547)''. In: Bobková, Lenka (Hrsg.): Korunní země v dějinách českého státu. Bd. 1: Integrační a partikulární rysy českého státu v pozdním středověku. Praha 2003. S. 166-218.
 
=== Externí odkazy ===