Xenofón: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m robot přidal: nn:Xenofon |
m typo, reference |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Xenophon.jpg|thumb|right|Xenofón]]
'''Xenofón''' (2. pád Xenofónta, ''[[Starořečtina|starořecky]]: Ξενοφῶν'') (kolem [[428 př. n. l.|428]]
| příjmení = Grant
| jméno = Michael
Řádek 14:
| strany = 244-247
| isbn = 80-7341-919-X
}}</ref>, nebo [[444 př. n. l.|444]]/[[441 př. n. l.|1]]–[[354 př. n. l.]]<ref name="L. Canfora - Dějiny řecké literatury">{{Citace monografie | příjmení = Canfora | jméno = Luciano | titul = Dějiny řecké literatury | redaktoři = Tamara Kroupová, Jiří K. Kroupa | překladatelé = Dagmar Bartoňková a kol. | další = odborná recenze: A. Frolíková, R. Hošek | vydání = první | vydavatel = KLP - Koniasch Latin Press | místo = Praha | rok = 2001 | počet stran = 896 | strany = 296-327| isbn = 80-85917-69-6 }}</ref> ''jiné zdroje se mohou lišit'') byl [[Starověké Řecko|starořecký]] spisovatel, historik, vojevůdce a [[Sókratés|Sókratův]] žák. Zastával antidemokratické názory a stranil spíše [[Sparta|Spartě]], proto byl vypovězen z [[Athény|Athén]]. V roce [[401 př. n. l.]]<ref name="otto" /><ref name="grant" /><ref name="L. Canfora -
▲</ref> ''jiné zdroje se mohou lišit'') byl [[Starověké Řecko|starořecký]] spisovatel, historik, vojevůdce a [[Sókratés|Sókratův]] žák. Zastával antidemokratické názory a stranil spíše [[Sparta|Spartě]], proto byl vypovězen z [[Athény|Athén]]. V roce [[401 př. n. l.]]<ref name="otto" /><ref name="grant" /><ref name="L. Canfora - Ďejiny řecké literatury" /> se zúčastnil výpravy řeckých žoldnéřů ve službách [[Kýros Mladší|Kýra Mladšího]] do nástupnické války v [[Perská říše|Persii]]. O návratu žoldnéřů napsal své nejznámější dílo ''Anabáze''. Svůj obdiv k silným vládcům vyjádřil v dílech ''O Kýrově vychování'' a ''Hierón'', ke Spartě pak v díle ''Spartská ústava''. Filosofické spisy ''Obrana Sókratova'' a ''Vzpomínky na Sókrata'' jsou cennými prameny vědomostí o Sókratovi, ale filosofickou hloubkou se jeho odkazu nevyrovnají. S malým úspěchem navázal dílem ''Hellénika'' na historika [[Thúkýdidés|Thúkýdida]]. Vyšší úrovně dosahuje v prakticky zaměřených dílech s tematikou [[jezdectví]] (''O jezdectví, O výcviku jezdců'') nebo [[ekonomie]] (''O státních příjmech'') a jiných. Na konci života se mohl vrátit do Athén.
== Život ==
Řádek 30 ⟶ 28:
}}</ref>. Jeho otec se jmenoval Gryllos a byl bohatým jezdcem.<ref name="F. Stiebitz - Stručné dějiny řecké literatury">
{{Citace monografie | příjmení = Stiebitz | jméno = Ferdinand | titul = Stručné dějiny řecké literatury | další = úprava a korektura textu: Zdeněk Zlatuška | místo = Praha | rok = 1967 (?) | počet stran = 250 | přílohy = obrazová příloha, 24 str. | strany = 137-142}}
</ref> V mládi se zapojil do posledních střetnutí [[Peloponéská válka|peloponéské války]] jako kavalerista<ref name="grant" />. Možná bojoval i v [[Bitva u Arginús|bitvě u Arginús]]. V té době se seznámil s athénským [[filosof]]em [[Sókratés|Sókratem]] a stal se jeho posluchačem. Během [[oligarchie|oligarchické]]
=== Tažení do Asie a návrat ===
[[Soubor:Persian_Empire,_490_BC.gif|thumb|210px|left|Mapka Perské říše s vyznačením cesty Xenofóna a „Deseti tisíc“]]
Roku [[401 př. n. l.]]<ref name="
přijal pozvání svého přítele [[Proxenos|Proxena]], který v té době v Řecku verboval žoldnéřské vojsko, a připojil se společně s asi 13 000<ref name="Zamarovský, Řecký zázrak">{{Citace monografie
| příjmení = Zamarovský
Řádek 54 ⟶ 52:
dalšími [[Řekové|Řeky]], mezi kterými byli i další jezdci a podpůrci oligarchie z Athén<ref name="L. Canfora - Ďejiny řecké literatury" />, k vojsku [[Kýros Mladší|Kýra Mladšího]]. Ten se chtěl zmocnit trůnu svého bratra [[Perská říše|perského]] krále [[Artaxerxés II.|Artaxerxa II.]] a vypravil se s vojskem do centra Perské říše. Výprava však přes počáteční úspěchy ztroskotala, když Kýros Mladší padl v [[Bitva u Kunax|bitvě u Kunax]] ve střední [[Mezopotámie|Mezopotámii]]. Řeckých žoldnéřů zůstalo asi 10 000<ref name="Zamarovský, Řecký zázrak" />. Ubránili se zajetí a protože jejich vůdci byli úskokem perského satrapy [[Tissafernés|Tissaferna]] zavražděni, vybrali si vůdce nové. Tehdy byl mezi velitele zvolen i Xenofón, který se do té doby dle svého vyjádření účastnil výpravy nikoli jako voják, ale spíše jako pozorovatel. Vojsko Řeků se v téměř bezvýchodné situaci rozhodlo pro návrat domů neznámým nepřátelským územím – povodím [[Tigris|Tigridu]] přes východní [[Anatolie|Anatolii]] až do [[Černé moře|černomořského]] [[Trapezunt]]u.
Záměr se zdařil a prořídlé vojsko po více než roce dorazilo do [[Byzantion]]u, které vojáci považovali za první řecké město kam výprava došla. Během pochodu se Xenofón vypracoval mezi hlavní velitele. Na [[Černé moře|černomořském]] pobřeží se bezúspěšně pokusil přimět vojsko k založení kolonie.<ref name="L. Canfora -
=== Působení ve spartském vojsku ===
Xenofón však nadále setrval ve [[Sparta|spartském]] vojsku v boji proti perským [[Satrapa|satrapům]] v Malé Asii ([[399 př. n. l.|399]]–[[397 př. n. l.]]<ref name="grant" /> nebo až [[394 př. n. l.|394]]<ref name="L. Canfora -
▲Xenofón však nadále setrval ve [[Sparta|spartském]] vojsku v boji proti perským [[Satrapa|satrapům]] v Malé Asii ([[399 př. n. l.|399]]–[[397 př. n. l.]]<ref name="grant" /> nebo až [[394 př. n. l.|394]]<ref name="L. Canfora - Ďejiny řecké literatury" />).
Mezitím byl v Athénách [[Sókratés]] popraven a Xenofón byl, možná v souvislosti se svým působením ve spartském vojsku, odsouzen k vyhnanství a byl mu konfiskován majetek. Xenofón tedy zůstal ve spartském vojsku krále [[Agésiláos II.|Agésiláa II.]], kterého obdivoval. Stal se jedním ze starších důstojníků a zapojil se do boje proti perskému satrapovi Farnabazovi<ref name="grant" />. Když se Agésiláova vojska zapojila do [[Korintská válka|korintské války]] proti spojenectví [[Théby|Théb]] s Athénami, bojoval Xenofón v [[Bitva u Koróneie|bitvě u Koróneie]] proti vlastním krajanům.
=== Statkář ve Skilluntě a návrat do Athén ===
Za své služby obdržel Xenofón statky ve [[Skillos|Skillu]] v [[Elis|Élidě]]. Usadil se zde a řadu let žil poklidně se svou manželkou Filésií, která mu porodila dva syny: Grylla a Diodóra<ref name="otto" />. Věnoval se svým statkům, lovu a literární činnosti. Poté co Sparta Skillos ztratila ([[371 př. n. l.]]), se uchýlil na [[Isthmos]]<ref name="grant" />.
| |||