Juliette Récamierová: Porovnání verzí

'''Juliette Récamierová''', plným jménem '''Jeanne Françoise Julie Adélaïde Récamier''', také zvaná '''Madame Récamierová''', rozená '''Bernardová''', ([[4. prosinec|4. prosince]] [[1777]] – [[11. květen|11. května]] [[1849]]) byla významnou osobností literárního a politického života na začátku [[19. století]] ve [[Francie|Francii]]. Známou se stala jako hostitelka [[paříž]]ského salonu v L'Abbaye-aux-Bois.

 

Julie Bernardová, narozená v [[Lyon]]u, se vdala ve svých 15 letech za podstatně staršího zámožného bankéře Jacquese Récamiera a provozovala dlouhá léta salon, který se stal důležitým místem setkávání vysoké pařížské společnosti, ale též střediskem intelektuální protinapoleonské opozice. Mezi pravidelné návštěvníky patřila [[Anne Louise Germaine de Staël|Madame de Staël]], se kterou Juliette Récamierová uzavřela důvěrné přátelství. Dále zde byli častými hosty např. [[Benjamin Constant]], [[François-René de Chateaubriand]] (ten byl jejím milencem) a generálové [[Jean-Victor Moreau|Moreau]] a [[Jean-Baptiste Bernadotte|Bernadotte]]. Udržovala písemný kontakt s předními společenskými, politickými, vědeckými i vojenskými celebritami své doby. [[Napoleon Bonaparte]] věděl o jejích neplodných, avšak soustavných piklech, a vypověděl ji roku [[1811]] z Paříže. Poté žila v Lyonu, [[Řím]]ě a v [[Neapol]]i u rodiny [[Neapolské království|neapolského krále]] [[Joachim Murat|Murata]]. Po Napoleonově pádu opět otevřela roku [[1814]] svůj salon v [[Paříž]]i.

 

Zemřela v Paříži na [[cholera|choleru]] a je zde pochována na [[Montmartre (hřbitov)|hřbitově Montmartre]].

 

{{DEFAULTSORT:Récamier, Julie}}