Krocínova kašna: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
rozšíření podle Krameria
jazykové úpravy
Řádek 10:
Třináct mramorových desek po stranách mělo výšku 180 cm a šířku 160 cm. Na dvanácti z nich byly reliéfy [[zvěrokruh]]u. Na rozhraní mezi deskami stály ženské postavy, ztělesňující občanské ctnosti. Horní hrana byla vroubená římsou. Aby nebylo nutné nabírat vodu z kašny přímo, proudila odtamtud figurkami žab a delfínů do menší ozdobné kašny na vnější straně.<ref name=NarPol19150729 />
 
Sloup uprostřed byl zdoben sochami [[Jupiter (mytologie)|Jupitera]], [[Diana (mytologie)|Diany]], čtyřičtyř vodnívodních pannypanen ([[néreovny]]) a několikněkolika vodních polobohů, kteří chrlíchrlili vodu. Nad nimi původně stála socha boha [[Triton (bůh)|Tritona]], která se však v předchozíchnásledujících staletích během válek ztratila a byla nahrazena plechovou rakouskou orlicí.<ref name=NarPol19150729 />
 
Erbovní sloup na boku kašny zdobila na vrcholu socha [[Poseidón|Neptuna]], po stranách pak znak hlavního města Prahy, erb purkmistra Krocína a socha [[Svatý Václav|svatého Václava]].<ref name=NarPol19150729 /> Tím byla zároveň vyzdobena třináctá hrana nádrže.<ref name=Lumir18620529 />
 
== Další osudy ==
Mramor,Červený zmramor něhožbyl bylazvolen památka postavena, bylopro možnémožnost snadnosnadného opracovatopracování; jeho nevýhodou ale bylo, že rychle zvětrával.<ref name=Lumir18620529 /> V roce [[1598]] byla vydána nařízení pro správce vodárny (rourníka), aby o kašnu pečoval — zajistil dostatek vody, čistil trubky, vyprazdňoval před zimou a včas hlásil městské radě všechny závady, které by vyžadovaly větší opravu. Roku [[1614]] začala kašna protékat. Technický stav se postupně zhoršoval, takže v roce [[1796]] už neudržela žádnou vodu. V letech 1837-38 vypracoval purkmistr [[Petr rytíř ze Sporschilů]] návrh na opravu, ale pro velké náklady k ní nedošlo.<ref name=Teige />
 
V 50. letech 19. století se začalo diskutovat o dalším postupu. Profesor [[Jan Erazim Vocel]] roku [[1853]] na dotaz městské rady informoval, že kašna má velkou historickou cenu a doporučil, aby byla obnovena a případně postavena jinde. Přemístění ale nepovolilo místodržitelství, podle něhož mají památky zůstat na původním místě. O tři roky později se rada k diskusiproblému vrátila. Profesor Vocel tehdy doporučil kašnu rozebrat, přemístit na vhodnější místo na Staroměstském náměstí a tam znovu vybudovat; náklad na tuto operaci byl podle jeho názoru asi 500 zlatých. Řemeslník, který mu tuto částku vypočetl, ji ale při dalším jednání vzal zpět jako příliš nízkou a tato možnost padla. Další možností bylo, ponechat kašnu na původním místě a provést nutné opravy. Jejich cena byla asi 2800 zlatých (případně alespoň 1400 zlatých za instalaci mříží), což by neschválilo zastupitelstvo. Zůstalo tedy při starém.<ref name=Teige />
 
23. května 1862 rozhodla městská rada o využití materiálu z Krocínovy kašny pro vybudování vodotrysku na jiném místě v Praze. S rozebíráním se začalo 28. května, 8. června bylo postaveno lešení k sejmutí soch. Profesor Vocel proti tomu protestoval u místodržitelství, které v ostré odpovědi pražské městské radě připomnělo, že došlo k porušení zákonů i předchozích rozhodnutí a nařídilo kašnu obnovit podle možností na vhodném místě. Městská rada se odvolala k ministerstvu, které potvrdilo, že rozebrání bylo nezákonné, ale z praktických důvodů již netrvalo na obnově. Materiál byl proto postupně odvezen. Několik zlomků se díky iniciativě [[Umělecká beseda|Umělecké besedy]] zachovalo pro [[Národní muzeum|Národní muzeum]], městský znak byl umístěn nad bránu tehdy budované plynárny na [[Žižkov]]ě a zbytek byl zabudován do základů této budovy.<ref name=Teige />
 
V roce 1895 se diskutovaloplánovala o stavběstavba fontány před [[Rudolfinum|Rudolfinem]] a jako jedna z možností se diskutovala obnova Krocínovy kašny. Tato alternativa ale byla zamítnuta, protože:
* Zachovalo se jen asi 12 zlomků; nebylo by proto možné původní památku obnovit, ale nejvýše postavit novou podle původního vzoru.
* Historicky užitý materiál (červený mramor) rychle podléhá zkáze; nová kašna by za 100 - 200 let byla ve stejném stavu jako původní
Řádek 35:
 
== Další informace ==
Blízko kašny stávala ve středověku klec, v níž se pro veřejnou ostudu, ukazovali provinilci. Přímo do kašny se také za trest namáčeli nepoctiví pekaři. Oba tresty zrušil [[Josef II.]].<ref name=Staro>{{citace monografie | jméno = Ferdinand Břetislav | příjmení = Mikovec | odkaz na autora = Ferdinand Břetislav Mikovec | titul = Starožitnosti a Památky země České. Díl 2 | odkaz na titul = | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/9726014 | editoři = | překladatelé = | vydání = | vydavatel = I. L. Kober | místo = Praha | rok = 1865 | počet stran = 378 | kapitola = Mramorová kašna na Staroměstském náměstí v Praze | strany = 219 | }}</ref>
 
== Reference ==