|
== Historie ==
První zmínka o městě Erlangen jako ''villa erlangon'' (věs Erlangon) pochází z roku [[1002]]. V roce [[1361]] byla ves prodáná císaři [[Karel IV.|Karlu IV]]. Nedaleko téhle vsi bylo o tři roky později založeno město, které dostalo roku [[1374]] [[mincovna|mincovnu]]. V roku [[1398]] byli městu udělena [[Městské právo|městská práva]]. V roce [[1402]] se město dostalo pod správu knížectví Kulmbach]] (resp. po roce [[1604]] knížectví Bayreuth) a rodu [[Hohenzollernové|Hohenzollernů]]. V roce [[1686]] přišli do po vojně opuštěného města první francouzští [[Hugenoti|hugenotští]] utečenci. V roce [[1706]] byla část ''Altstadt'' téměř úplně zničena během [[požár]]u, ale ihned znovu postavena.
{{Přeložit/dne|20101205212947}}
Prvá zmienka o meste Erlangen ako ''villa erlangon'' (dedina Erlangon) pochádza z roku [[1002]]. V roku [[1361]] bola dedina predaná cisárovi [[Karol IV.|Karlovi IV]]. V blízkosti tejto dediny bolo o tri roky neskôr založené mesto, ktoré dostalo v roku [[1374]] mincovú raziareň. V roku [[1398]] boli miestu pridelené mestské privilégiá. V roku [[1402]] sa mesto dostalo pod správu [[Kulmbach (kniežatstvo)|kniežatstva Kulmbach]] (resp. po roku [[1604]] [[Bayreuth (kniežatstvo)|kniežatstva Bayreuth]]) a rodu [[Hohenzollernovci|Hohenzollernovcov]]. V roku [[1686]] prišli do po vojne opusteného mesta prvý francúzski [[Hugenoti|hugenotský]] utečenci. V roku [[1706]] bola časť ''Altstadt'' takmer úplne zničená počas požiaru, ale vzápätí opäť nanovo postavená. V roku [[1792]] patrilo mesto k feudálnemu štátu [[Pruské kráľovstvo]]. Po Napoleonovom víťazstve v roku [[1806]] mesto od roku [[1810]] patrilo pod [[Bavorské kráľovstvo]]. V roku [[1812]] boli ''Altstadt'' a ''Neustadt'' dovtedy vlastne ''Christian-Erlang'' zjednotené do jedného mesta. V roku [[1724]] založil gróf [[Friedrich von Bayreuth]] v rezidenčnom meste [[Bayreuth]] univerzitu, ktorá bola už v roku [[1743]] preložená do mesta Erlangen. Neskôr získala meno [[Univerzita Erlangen-Nürnberg|Friedrich-Alexander-Universität]]. V roku [[1818]] počas bavorskej reformy obcí získalo mesto vlastnú správu. V roku [[1844]] bolo mesto prvýkrát pripojené k železnici vďaka prvej časti ''Ludwig-Süd-Nord-Bahn'' medzi [[Norimberg]]om a [[Bamberg]]om. Pritom vznikol na severe Erlangenu prvý bavorský železničný tunel - [[Burgbergtunnel]].
V roce [[1792]] patrilo město k feudálnímu státu [[Pruské království]]. Po [[Napoleon Bonaparte|Napoleonovom]] vítězství roku [[1806]] město od roku [[1810]] patřilo pod [[Bavorské království]]. V roce [[1812]] byli ''Altstadt'' a ''Neustadt'', dosud vlastně ''Christian-Erlang'', sjednoceny do jednoho města.
[[Druhá svetová vojna|Druhú svetovú vojnu]] prežilo mesto Erlangen takmer bez ujmy. Po príchode americkej armády [[16. apríl]]a [[1945]], sa regionálny komandant nemeckých vojsk [[Werner Lorleberg]] vzdal bez boja čím sa vyhol bezvýznamným výbojom na území mesta. Werner Lorleberg, pokladaný za stúpenca fašistického režimu, prišiel v ten istý deň o život pri [[Thaler Mühle]]. Či bol zastrelený nemeckými vojakmi, keď chcel poslať zdecimovanú bojovú skupinu splniť úlohu, alebo či spáchal samovraždu po tom čo odovzdal správu o kapitulácii, zostáva neobjasnené. V Erlangene ho pripomína po ňom pomenované námestie Lorlebergplatz. Po kapitulácii mesta americké tanky ťažko poškodili poslednú zachovanú mestskú bránu (''Nürnberger Tor''), ktorá bola krátko po tom odstrelená. To sa stalo aj vďaka továrňam sídliacim na Hauptstraße, ktoré, tak ako aj americké vojsko, videli v barokovej bráne s relatívne úzkym prejazdom dopravnú prekážku. Ostatné mestské brány boli strhnuté predtým v 19. storočí. Ako zaujímavosť bola od [[17. november|17. novembra]] [[1886]] do [[17. február]]a [[1963]] v prevádzke železnica Erlangen-Gräfenberg (''Sekundärbahn Erlangen-Gräfenberg''), ktorá mala netypicky vedené koľajnice - buď priamo na alebo vedľa ciest. Počas okresnej a obecnej reformy v roku [[1972]] bol spojený krajinský okres Erlangen s krajinským okresom Höchstadt an der Aisch. Mesto Erlangen sa tým stalo sídlom nového okresu a stalo sa [[mesto bez okresu|mestom bez okresu]]. Včlenením okolitých obcí sa mesto rázne zväčšilo, čím sa prekonala hranica 100 000 obyvateľov a Erlangen sa stal veľkomestom.
V roce [[1724]] založil hrabě [[Friedrich von Bayreuth]] v rezidenčním městé [[Bayreuth]] univerzitu, která byla již roku [[1743]] přeložena do Erlangenu. Později získala jméno [[Univerzita Erlangen-Nürnberg|Friedrich-Alexander-Universität]]. V roce[[1818]] během bavorské reformy obcí získalo město vlastní správu. V roce [[1844]] bylo mésto poprvé připojeno k [[železnice|železnici]] díky první části ''Ludwig-Süd-Nord-Bahn'' mezi [[Norimberk]]em a [[Bamberk]]em. Přitom vznikl na severu Erlangenu první bavorský železničný tunel - [[Burgbergtunnel]].
[[Druhá světová válka|Druhou světovou válku]] přežil Erlangen téměř bez ujmy. Po příchodu americké armády [[16. duben|16. dubnal]] [[1945]] se regionální komandant německých vojsk Werner Lorleberg vzdal bez boje, čím se vyhnul bezvýznamním výbojům na území města. Za okresní a obecní reformy v roce [[1972]] byl spojen krajinský okres Erlangen s krajinským okresem Höchstadt an der Aisch. Mésto Erlangen se tím stalo sídlem nového okresu a stalo se městem bez okresu. Včlenením okolitých obcí se mesto výrazně zvětšilo, čím se překonala hranice 100 000 obyvatel a Erlangen se stal velkoměstem.
== Územní členění města ==
| 