Pařížský parlament: Porovnání verzí

Přidáno 107 bajtů ,  před 9 lety
m
m (+portál)
V roce [[1590]] [[Jindřich IV. Francouzský|Jindřich IV.]] vytvořil jako protiváhu k pařížskému parlamentu v [[Tours]] konkurenční parlament, jehož zástupci byli vůči králi více loajální.
 
Členové parlamentu vykonávali činnost na vlastní náklady. Od roku [[1497]] byli z funkcí neodvolatelní, takže úřady začaly být dědičné. Od [[1644]] mohla místa zastávat i šlechta v první generaci. V roce [[1665]] stanovila vyhláška cenu 300 000 [[Libra (hmotnost)|liber]] za úřad prezidenta komory a 100 000 liber za jejího člena. V [[18. století]] ceny výrazně poklesly. Kompetence budoucích soudců byly ověřovány zkouškou pořádanou parlamentem. Protože kandidáti byli nejčastěji členy rodiny, jejich kompetence byly mnohdy nedostačující. Také jejich věk byl často nízký, někteří radové byli jmenováni již od 19 let a dokonce i prezidenti (od 20 let). Proto nařízení z let [[1660]] a [[1665]] stanovila 40 let věku pro prezidenta, 27 let pro rady a 30 let pro prokurátory. Ale byla málo dodržována. Špatná kvalita mnohých parlamentářů a dlouhé absence znamenaly pomalé projednávání případů. Pařížský parlament byl zrušen v roce [[1771]] a nahrazen šesti radami v [[Arras]]u, [[Blois]], [[Clermont-Ferrand|ClermontClermontu]]u, [[Lyon]]u, Paříži a [[Poitiers]]. V roce [[1774]] byl opět obnoven, ale po několika letech jej [[Ludvík XVI.]] opět rozpustil.
 
Parlament byl z Paříže několikrát přesunut. V letech [[1418]]-[[1436]] do Poitiers během [[stoletá válka|stoleté války]] a třikrát do [[Pontoise]]: [[1652]], [[1720]] a [[1753]].
[[Soubor:Pierre-Denis Martin 003.jpg|thumb|[[Ludvík XV.]] odjíždí z parlamentu ([[1715]])]]
== Další funkce ==
Parlament měl i některé správní funkce jako byl dozor nad místní správou nebo účast na vydávání některých vyhlášek. Panovník konzultoval s parlamentem politická rozhodnutí, zejména v době krize a spolupracoval s ním při soudních a správních reformách, které prováděl. Parlament rovněž evidoval veškerá královská nařízení, [[Dekret (listina)|dekretdekrety]]y a [[edikt]]y. Pokud se parlament domníval, že nařízení není v zájmu státu, měl právo na [[Rozklad (právo)|rozklad]], který mu umožnil odmítnout registraci a podat připomínky králi. Toto právo bylo později omezeno.
 
== Organizace ==
* ''Komora žádostí'' (chambre des requêtes) posuzovala oprávněnost podání u soudu.
* ''Kriminální komora'' (chambre criminelle) vznikla roku [[1515]] pro závažné kriminální případy, kdy byl uložen [[trest smrti]], [[galeje]] nebo [[Exil|vyhnanství]].
* ''Komora přílivu'' (chambre de la marée) byla pověřena záležitostmi týkajícími se pouze obchodu s [[Ryby|rybarybami]]mi.
* ''Prokuratura'' (parquet) se skládala z asi 50 osob včetně generálního prokurátora a jeho zástupců, kteří přijímali královská usnesení k registraci.
 
[[Kategorie:Dějiny správy]]
 
[[bg:Парижки парламент]]
[[eo:Parlamento de Parizo]]
[[es:Parlamento de París]]
[[fr:Parlement de Paris]]
[[he:פרלמנט במשטר הצרפתי לפני המהפכה]]
[[nl:Parlement van Parijs]]
1 084 921

editací