Pařížský parlament: Porovnání verzí

Členové parlamentu vykonávali činnost na vlastní náklady. Od roku [[1497]] byli z funkcí neodvolatelní, takže úřady začaly být dědičné. Od [[1644]] mohla místa zastávat i šlechta v první generaci. V roce [[1665]] stanovila vyhláška cenu 300 000 [[Libra (hmotnost)|liber]] za úřad prezidenta komory a 100 000 liber za jejího člena. V [[18. století]] ceny výrazně poklesly. Kompetence budoucích soudců byly ověřovány zkouškou pořádanou parlamentem. Protože kandidáti byli nejčastěji členy rodiny, jejich kompetence byly mnohdy nedostačující. Také jejich věk byl často nízký, někteří radové byli jmenováni již od 19 let a dokonce i prezidenti (od 20 let). Proto nařízení z let [[1660]] a [[1665]] stanovila 40 let věku pro prezidenta, 27 let pro rady a 30 let pro prokurátory. Ale byla málo dodržována. Špatná kvalita mnohých parlamentářů a dlouhé absence znamenaly pomalé projednávání případů. Pařížský parlament byl zrušen v roce [[1771]] a nahrazen šesti radami v [[Arras]]u, [[Blois]], [[Clermont-Ferrand|ClermontClermontu]]u, [[Lyon]]u, Paříži a [[Poitiers]]. V roce [[1774]] byl opět obnoven, ale po několika letech jej [[Ludvík XVI.]] opět rozpustil.

Parlament měl i některé správní funkce jako byl dozor nad místní správou nebo účast na vydávání některých vyhlášek. Panovník konzultoval s parlamentem politická rozhodnutí, zejména v době krize a spolupracoval s ním při soudních a správních reformách, které prováděl. Parlament rovněž evidoval veškerá královská nařízení, [[Dekret (listina)|dekretdekrety]]y a [[edikt]]y. Pokud se parlament domníval, že nařízení není v zájmu státu, měl právo na [[Rozklad (právo)|rozklad]], který mu umožnil odmítnout registraci a podat připomínky králi. Toto právo bylo později omezeno.

* ''Komora přílivu'' (chambre de la marée) byla pověřena záležitostmi týkajícími se pouze obchodu s [[Ryby|rybarybami]]mi.