Ústřední matice školská: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
několik obrázků, prozatím |
rozšíření podle Krameria (hlavně 1901-1940) |
||
Řádek 1:
'''Ústřední matice školská''' byla [[nadace]], založená roku [[1880]] s cílem podporovat vznik a provoz menšinových českojazyčných škol v národnostně smíšených oblastech [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]], zejména v českém pohraničí. Jejím vzorem a hlavním protivníkem byl německý spolek [[Deutscher Schulverein]], který se snažil poněmčit Čechy zakládáním německých škol. ÚMŠ vytvářela těmto snahám protiváhu zřizováním škol pro českou menšinu v pohraničních obcích. Opírala se o silnou podporu ze strany českých politiků, novinářů i široké veřejnosti. Prostředky získávala především dobrovolnými sbírkami a benefičními akcemi (např. plesy), které organizovaly místní odbory v česky mluvících oblastech. Zpočátku se zaměřila na školy [[Základní škola|základní]] (obecné) a [[Mateřská škola|mateřské]] (opatrovny), později rozšířila svou působnost i na [[gymnázium|gymnázia]] a odborné školství. V roce [[1919]] převzal většinu základních škol stát, Matice ale pokračovala během celé [[První republika|první republiky]] ve zřizování internátů, mateřských a odborných škol v pohraničí. Roku [[1930]] uspořádala velkolepé oslavy 50. výročí. Po [[Mnichovská dohoda|Mnichovské dohodě]] ztratila většinu provozovaných škol i dalších nemovitostí. Definitivně zanikla roku [[1948]].
== Historické souvislosti ==
Řádek 47:
V následujících letech se činnost Matice rozšiřovala. Za 18 let, do roku 1898, se podařilo založit 124 škol, z toho dvě střední (gymnázia v [[Mendelovo gymnázium|Opavě]] a [[Gymnázium Uherské Hradiště|Uherském Hradišti]]), 66 obecných a 56 mateřských. 26 škol se postupně podařilo převést na veřejné, tři byly pro nedostatečný zájem zrušeny, několik mateřských škol bylo předáno jiným institucím nebo obcím. Matice také podporovala některé cizí školy finančně (např. Komenského školu ve Vídni). V roce 1888 měla ve správě 88 škol, do kterých chodilo asi deset tisíc žáků. Do škol, původně zřízených Maticí a pak předaných jiným institucím, chodilo v témže roce asi 5000 dětí.<ref name=Has1899 /> V roce 1897 zaměstnávala 195 učitelů, 30 katechetů a 65 dalších zaměstnanců (školníků, opatrovnic apod.)<ref name=Koleda /> Vznikaly i místní odbory na její podporu. Například v [[Hradec Králové|Hradci Králové]] byl založen mužský odbor roku 1883, do jeho čela se postavil starosta Karel Collino. Roku 1888 pak v témže městě vznikl i dámský místní odbor.<ref name=HK>{{Citace sborníku | příjmení = | jméno = | autor = | titul = Hradec Králové Ústřední Matici školské | příjmení sestavitele = | jméno sestavitele = | odkaz na sestavitele = | sborník = Pomněnka na velikou slavnosť národní pořádanou v Hradci Králové v měšťanských sadech dne 3. července 1892, po případě dne 10. července 1892 ve prospěch Ústřední Matice Školské | vydavatel = Mužský odbor Ústřední Matice Školské | místo = Hradec Králové | rok vydání = 1892 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/23633625 | strany = 55 }}</ref>
Německé místní úřady zpočátku nekladly Matici překážky, protože odchodem českých dětí do matiční školy jim odpadly povinnosti i výdaje.<ref name=NarL19301209>{{Citace periodika | příjmení = Kapras | jméno = Jan | odkaz na autora = Jan Kapras |titul = Vývoj našeho matičního školství I. | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 70 | číslo = 337 | datum = 1930-12-09 | strany = 1 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/6667831 | datum přístupu = 2010-11-13 }}</ref> Po roce [[1901]] se ale národnostní rozpory vyhrotily, úřady se mnohde snažily vznik nových škol zkomplikovat, německé organizace vyvíjely nátlak na české rodiče. V téže době naopak zesílil příliv finančních příspěvků od českých dárců. Během [[První světová válka|1. světové války]] hrozilo, že by vláda mohla nadaci rozpustit. Obezřetným vedením k tomu ale Matice nedala příležitost. Uhájila všechny předválečné školy, ale také bránila učitelstvo před podezíravostí vlády a v provolání k českým matkám z roku 1917 zdůraznila nedělitelnost Českého království.<ref name=NarL19301210>{{Citace periodika | příjmení = Kapras | jméno = Jan | odkaz na autora = Jan Kapras |titul = Vývoj našeho matičního školství II. | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 70 | číslo = 338 | datum = 1930-12-10 | strany = 1 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/6668094 | datum přístupu = 2010-11-13 }}</ref>
V roce 1919 měla Matice 35 mateřských škol, 67 obecných (základních) škol, jedno reálné gymnázium (v [[Orlová|Orlové]]) a jednu průmyslovou školu (v [[Prachatice|Prachaticích]]).<ref name=NarL19300519>{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = |titul = Jubilejní rok Ústřední Matice Školské | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 70 | číslo = 115 | datum = 1930-05-19 | strany = 1 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/6645326 | datum přístupu = 2010-11-13 }}</ref>
Po vzniku Československa byl přijat tzv. Metelkův zákon (podle tehdejšího starosty ÚMŠ [[Jindřich Metelka|Jindřicha Metelky]], který převedl většinu matičních škol pod správu Ministerstva školství. Matici tím odpadla velká část starostí; další svou činnost prováděla ve spolupráci se státem. Protože odpovědnost za základní školství převzal stát, zaměřila se především na [[mateřská škola|mateřské]], rodinné a živnostenské školy, [[obchodní akademie]], internáty a jazykové kursy. V některých případech poskytovala podporu veřejným školám.<ref name=NarL19301210 />
V roce [[1930]] se konaly oslavy 50. výročí vzniku Matice, s řadou článků v tisku. V té době (statistika za rok 1929) měla 134 mateřských škol, jeden studentský konvikt (Švehlova kolej v [[Karlovy Vary|Karlových Varech]]), dvě obchodní akademie (v [[Teplice|Teplicích]] a [[Jablonec nad Nisou|Jablonci n. N.]]), 5 rodinných škol, jedna občanská škola, 34 jazykových kursů, 80 pokračovacích škol, 6 hudebních a 68 škol podporovaných. Všechny obecné (základní) školy i gymnázium v Orlové byly již po válce předány státu. Do budoucna se chtěla zaměřit na [[Slovensko]], [[Hlučínsko]] a menší obce.<ref name=NarL19300519 /> V neděli 7. prosince 1930 proběhla slavnostní valná hromada za účasti politiků, úředníků i zástupců občanských organizací. S projevy vystoupil starosta matice [[Vincenc Dewetter]], profesor [[Jan Kapras]], profesor [[Bohumil Němec]] a další. Prezident [[Tomáš Garrigue Masaryk]] zaslal zdravici, v níž ocenil přínos Matice k vzniku samostatného státu a vyzdvihl svépomocnou obětavost, která může pomáhat tam, kde státní moc nestačí.<ref name=NarL19301209>{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = |titul = Slavnostní valná hromada Ústřední Matice Školské | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 70 | číslo = 282 | datum = 1930-12-09 | strany = 1 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/6668058 | datum přístupu = 2010-11-13 }}</ref> Z původních zakladatelů žil v té době už jen novinář [[Adolf Srb]].<ref name=NarL19300430>{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = |titul = Padesát let Ústřední matice školské | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 70 | číslo = 118 | datum = 1930-04-30 | strany = 3 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/6666487 | datum přístupu = 2010-11-13 }}</ref>
[[Mnichovská dohoda]] ze září 1938 znamenala ztrátu téměř všech matičních škol, protože zůstaly na území předaném Německu. Krátce před Mnichovem měla Matice 340 škol se 13 tisíci žáky. Během října 1938 ztratila všechny střední školy, živnostenské školy a internáty. Zbyla jí jen jedna obecná škola (v [[Hrádek (Manětín)|Hrádku u Manětína]]) z původních 31 a 25 mateřských škol z 202. Většina škol byla v pronajatých budovách, zčásti rekonstruovaných na náklady Matice; na odstoupeném území ale také zůstalo 126 nemovitostí a další majetek, o jehož záchranu vedení Matice v říjnu 1938 usilovalo. Na některých školách na německém území nadále probíhala určitou dobu výuka s tím, že je provozovali dosazení správci na náklad ÚMŠ. Místní odbory, které z větší části zajišťovaly financování, naopak zůstaly z 90 % v ČSR.<ref name=NarL19301209>{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = |titul = Z 31 matičních obecných škol zůstala jen jedna | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 56 | číslo = 296 | datum = 1938-10-27 | strany = 4 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/18046124 | datum přístupu = 2010-11-13 }}</ref>
Během [[Protektorát Čechy a Morava|nacistické okupace]] zprávy v tisku o Matici ustávají. V lednu [[1940]] oznámil tisk plánované připomenutí osmdesátého ''([[sic]])'' výročí Matice, které výbor [[Národní souručenství|Národního souručenství]] plánoval využít k oživení hesel, pod nimiž tato organizace kdysi vznikla.<ref name=NarL19301209>{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = |titul = Národní souručenství v roce 1939 | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 80 | číslo = 3 | datum = 1940-01-04 | strany = 2 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/7427696 | datum přístupu = 2010-11-13 }}</ref> Tím zprávy v daném roce končí.
Ústřední matice školská byla zrušena 30. června 1943.<ref>[http://www.podesin.cz/cs/obec/clanky/60-let-ms-podesin/ 60 let MŠ Podlešín]</ref> Definitivně zanikla roku 1948.<ref>[http://www.cotoje.cz/hledani.aspx?Vyroci=&VCem=&ObrazkyOtto=&OttoSlovnik=&OborMalaA=&OborMalaB=&OborMalaC=&ObrazkyMala=&OborUnivA=&OborUnivB=&OborUnivC=&UnivLinky=&ObrazkyUniv=&Tvar=&Str=1&Kniha=malacs&Id=000000590730&Kup=&Vyraz=%DAst%F8edn%ED+matice+%9Akolsk%E1&KdeHledat=otto&KdeHledat=malacs&KdeHledat=universum Matice školské - Malá čs. encyklopedie]</ref>
== Představitelé ==
'''Starosta:'''<ref name=NarL19301206>{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = |titul = Padesát let Ústřední matice školské | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 70 | číslo = 335 | datum = 1930-12-06 | strany = 1 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/6667528 | datum přístupu = 2010-11-13 }}</ref><ref name=NarL19330403>{{Citace periodika | příjmení = | jméno = | odkaz na autora = |titul = Valná hromada Ústřední matice školské | periodikum = Národní listy | odkaz na periodikum = Národní listy | ročník = 73 | číslo = 14 | datum = 1933-04-03 | strany = 2 | url = http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/6156189 | datum přístupu = 2010-11-13 }}</ref>
* [[1880]] — [[1891]] [[František Ladislav Rieger]]
* [[1891]] — [[1901]] [[Jaromír Čelakovský]]
* [[1901]] — [[1912]] [[František Kneidl]]
* [[1912]] — [[1921]] [[Jindřich Metelka]]
* [[1921]] — [[1933]] [[Vincenc Dewetter]]
* [[1933]] — [[??]] [[Jan Kapras]]
'''Ředitel kanceláře''' (funkce zřízena 1883):<ref name=NarL19301206 />
* [[1883]] — [[1901]] [[Josef Ladislav Turnovský]]
* [[1901]] — [[??]] [[František Bělohrádek]]
==Sponzoři==
Řádek 59 ⟶ 82:
{{commonscat}}
<references />
[[Kategorie:Nevládní neziskové organizace]]
| |||