Abel Tasman: Porovnání verzí

'''Abel Jaszoon Tasman''' ([[1603]], [[Lutjegast]], [[Nizozemsko]]– [[1659]], [[BatávieBatavia]], dnešní [[JakartaIndonésie]]) byl [[Nizozemsko|holandský]] [[obchodník]], [[mořeplavec]] a [[objevitel]], který v roce [[1641]] objevil [[Nový Zéland]].

Přes počáteční ztráty a neúspěchy („ostrovy zlata“ nalezeny nebyly) se [[guvernér]] roku [[1641]] rozhodl vyslat do jižních moří novou výpravu a do jejího čela postavil tentokrát Tasmana, známého už svým navigačním uměním. Měl zjistit, je - li „Zuidlandt“ součástí jižní země, jak daleko k jihu se táhne, měl nalézt námořní trasu od této země na východ a navíc ještě prozkoumat neznámé západní [[Tichomoří]]. V polovině srpna [[1642]] zvedly jeho lodi ''Heemskerk'' a ''Zeeaen'' v Batávii kotvy, počátkém září dorazily na [[Mauricius]] a poté zamířily k jihovýchodu. Na 50° jižní šířky je však silné bouře přiměly změnit [[kurz (směr)|kurz]] a pak už následovala nekonečná plavba širým [[oceán]]em k východu. Australská [[pevnina]] tak zůstala daleko na severu. Teprve [[24. listopad]]u spatřily hlídky na obzoru obrysy vysokých hor - byla to Van Diemenova země, dnešní [[Tasmánie]].

Holanďané „vzali řečenou zemi do vlastnictví“ a Tasman sledoval její východní pobřeží až do míst, kde mu silný proti[[vítr]] znemožnil další plavbu. A tak [[5. prosinec|5. prosince]] změnil [[kurz (směr)|kurz]], opustil „australské vody“ a zamířil k východu, na širé moře. Proto zůstala Tasmánie, kterou nikdo z účastníků výpravy ani okem nezahlédl, v zeměpisném povědomí až do počátku [[19. století]] pouhým výběžkem australské pevniny.

Po devítidenní plavbě k východu se před holandskými loďmi vynořil strmý břeh na severozápadním okraji jižního z [[Nový Zéland|novozélandských]] ostrovů. Vítr je hnal přímo do [[průliv]]u mezi oběma ostrovy (Tasman ho ovšem pokládal za široký záliv), kde 18. prosince zakotvili. Přátelská „neutralita“ tamních bojovních Maorů dlouho netrvala: přepadli „náhle bez příčiny“ holandský člun, zabili čtyři námořníky a uspořádali na břehu [[kanibal]]ské hody. Tasman rychle opustil neblahé místo, jež nazval [[Moordenaarsbaai]] - [[záliv]] Vrahů. Při sledování linie pobřeží Nového Zélandu k severu si nevšiml úžiny mezi oběma velkými ostrovy a nabyl dojmu, že pluje podél rozsáhlé pevniny, zřejmě součásti [[Willem Schouten|Schoutenovy]] a [[Jacob Le Maire|Le Mairovy]] [[''Země stavů]]''. Nazval proto dnešní Nový Zéland, z něhož poznal jen západní pobřeží obou ostrovů, rovněž zemí Států - ''Staaten Landt''. Při další plavbě objevil během roku [[1643]] [[souostroví]] [[Tonga]] a [[Fidži]], minul [[Santa Cruz]] i [[Šalamounovy ostrovy]] a podél severního Nového Irska (považovaného za novoguinejský břeh) se dostal k Moluckým ostrovům a 14. června skončil šťastně svou pouť v Batávii.