Alexandr I. Jagellonský: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Další rozšíření |
/* Polský král * |
||
Řádek 27:
V červnu [[1501]] zemřel Jan Albrecht a Alexandrovy zahraničně politické cíle dostaly jinou orientaci. Velkokníže si přál stát se jeho nástupcem, a upevnit tak polsko -litevskou unii. Ačkoliv se Litva právě nacházela ve válce s moskevským státem, vydal se urychleně do Krakova, aby se ucházel o osiřelý polský trůn, o nějž měli zájem také jeho bratři, nejstarší Vladislav, který již byl králem českým a uherským, a nejmladší Zikmund, jenž zatím nezískal žádnou vládu.
Alexandr
Alexandrovou volbou došlo k dalšímu upevnění polsko-litevské personální unie. Alexandr se však vzdal dědičných práv na litevské velkoknížectví, kterému měl napříště vládnou jako veliký kníže ten, kdo bude zvolen polským králem.
Smlouva o unii, uzavřená v roku [[1501]], potvrdila užší vazbu litevského velkoknížectví na polský stát a oslabila pozice Jagellonců na Litvě. Velkokníže měl být napříště volen současně s polkým králem.
Roku 1505 se sejm v Radomi usnesl na tzv. radomské konstituci, jejíž součástí byl zákon ''Nihil novi'', který dále omezil panovnickou moc v Polsku ustanovením, že král může nadále vydávat zákony jen ve spolupráci se sejmem.
| |||