Karađorđe Petrović: Porovnání verzí

| jméno =KaradjordjeKarađorđe Petrović

| obrázek =[[Soubor:Kara-Djordjedjordje Petrovic.jpg|220px]]

| popisek =DjordjeĐorđe Petrović - KaradjordjeKarađorđe

| potomstvo =[[Alexandr KaradjordjevićKarađorđević]]

| dynastie =[[KaradjordjevićovéKarađorđevićové]]

'''KaradjordjeKaradjorđe Petrović''' ({{vjazyce2|sr|:''Карађорђе Петровић, Karađorđe Petrović''}}) byl zakladatel srbské dynastie [[KaradjordjevićovéKarađorđevićové|KaradjordjevićůKarađorđevićů]] a vůdce [[První srbské povstání|prvního srbského povstání]] ([[1804]]-[[1813]]). Někdy bývá uváděn jako kníže. Původně se jmenoval jen ''DjordjeĐorđe (Jiří) Petrović'', ''kara'' v jeho jménu znamená turecky ''černý'' (srbsky: Црни Ђорђе, Crni Đorđe). Toto přízvisko mu dali sami Turci, zřejmě díky jeho tmavší pleti. Mezi Srby je uznáván jako jeden z největších Srbů, velký bojovník proti turecké nadvládě a národní hrdina.

KaradjordjeKarađorđe Petrović měřil přes sto devadesát centimetrů{{chybí zdroj}} a byl na svou dobu celkem obr. Není tedy divné, že se ho Turci tak báli.

Narodil se [[3. listopad]]u [[1762]] ve [[Viševac]]i.<ref>Názory na jeho datum narození se liší, některé zdroje uvádějí rok [[1752]], další [[1762]] a jiné [[1768]].</ref> Stejně jako jeho otec byl strážcem ovcí. Což v té době nebylo jednoduché povolání (pokud se ovce ztratily, hrozil nelítostný trest od tureckých pánů). Pastevci tehdy žili spíše jako zbojníci. KaradjordjeKarađorđe si svou odvahou, přímostí i smyslem pro spravedlnost získával stále větší úctu svého okolí. Dokonce si dovolil i zastávat lidí při zvůli tureckých pánů. Vše vyvrcholilo, když chtěl Turek uplatnit právo první noci, které muslimové svým poddaným vnutili, u nevěsty KaradjordjaKarađorđa. Vzbouřil se, Turka zabil, zakopal a utekl do [[Rakouské císařství|Rakouska]]. Tam pak proti Turkům bojoval jako voják [[Rakouské císařství|Rakouska]] a získal si pověst člověka, kterému se vyhýbají kulky.

Nakonec se KaradjordjeKarađorđe vrátil do turky ovládaného Srbska, do [[Topola|Topoly]], kde se usadil. Stal se obchodníkem s dobytkem a ovcemi. V té době podle legend již v Turcích vzbuzoval strach. A to tím, že si Turkové dobře uvědomovali jaký příklad dává ostatním a také jeho odvahou. Ještě k tomu jim vždy utekl, když na něj např. poslali skupinu ozbrojenců, zmizel jim v lesích, nebo je pobil.

V [[Topola|Topole]] se mu [[11. října]] [[1806]] narodil syn [[Alexandr KaradjordjevićKarađorđević]], který se po jeho smrti stal hlavou dynastie a v letech [[1842]]-[[1858]] dokonce srbským knížetem.

Na rozmezí 18. a [[19. století]] se proti Turkům tvořily v Srbsku bojůvky a ve vzduchu bylo cítit povstání. Turci se snažili zlomit odpor násilím a zavraždili sedmdesát šest vážených Srbů. Měl mezi nimi být i KaradjordjeKarađorđe, ale podařilo se mu včas se ukrýt. Turci tím ale vyvolali ještě větší vlnu nevole, a pak už jedna událost stíhala druhou. Važnější povstání vypuklo v roce [[1804]] jako následek dlouhodobých nepokojů, které vyvolávalo kruté prosazování slábnoucí turecké moci na svých balkánských teritoriích. Do čela tohoto povstání se nakonec v roce [[1804]] postavil právě KaradjordjeKarađorđe, který byl v tom samém roce v [[Topola|Topole]] zvolen za vůdce Srbů a prvního srbského povstání proti Osmanské říši. A zpočátku velmi úspěšně, protože byl nekompromisní, ale spravedlivý. Zrádce a dezertéry zabíjel, věřil, že Srbové musejí táhnout za jeden provaz. Smrtí se mstil i těm, kteří kolaborovali s Turky, aby si nahromadili majetek. Srbové nejsou početný národ, ale dodnes jsou hrdí na to, jak KaradjordjeKarađorđe vzdoroval a že o něm jako o velkém vojevůdci mluvil s uznáním i [[Napoleon Bonaparte]].

Turci samozřejmě měli obrovskou převahu a Srby by drtili mnohem větší silou nebýt toho, že ji potřebovali i jinde - vedli válku s Rakouskem-Uherskem a dalšími evropskými státy. Srbové a KaradjordjevicovyKarađorđevicovy jednotky osvobodili část území a zřizovali školy.

V roce [[1808]] byl dokonce KaradjordjeKarađorđe Petrović zvolen jako dědičný Nejvyšší vůdce Srbů. Pod tlakem [[Napoleon]]ovy armády, spojenec Srbů Rusko podepsalo mírovou smlouvu s Tureckem v roce [[1812]], díky čemuž museli Srbové čelit osmanské armádě sami.

Karaďordeho povstalecké oddíly se z několika set mužů rozrostly na tisíce a porážely turecké řadové jednotky, které se stále více omezovaly pouze na udržení městských pevností a po řadě bojů vytvořil na území bývalého bělehradského pašalíku vládu, nezávislou na sultánovi. Turci se dál snažili KaradjordjaKarađorđa buď zabít, nebo alespoň podplatit a nabízeli mu poklady. Úspěchy povstání však zmařily výsledky bukurešťského míru a [[KaraďordeKarađorde]] v roce [[1813]] uprchl do [[Rakouské císařství|Rakouska]].<ref>Geografický místopisný slovník světa, Academia, heslo Srbsko, str. 754</ref>.

[[Soubor:Monument to Karadjordje on Vracar.jpg|thumb|250px|Pomník KaradjordjehoKarađorđeho na [[Vračar]]u v Bělehradě, v pozadí [[Chrám svatého Sávy|chrám Sv. Sávy]]]]

Sultán přikázal knížeti [[Miloš Obrenović|Milošovi Obrenovićovi]], aby Karaďordeho zabil, ten ho ale nemohl a nedokázal zabít a tak úkol svěřil [[Nikola Novaković|Nikolovi Novakovićovi]]. Ten úkol vykonal a dne 13. července [[1817]] Karaďordeho zabil. Společně s kumpány mu usekl hlavu a tu na znamení loajality [[Miloš Obrenović]] poslal do Istanbulu (nikdy se už do Srbska nevrátila).<ref name="psn">Příruční slovník naučný, ČSAV, encyklopedický institut, heslo Srbsko]</ref> Protože se KaradjordjeKarađorđe nevešel do připravené rakve, usekli mu nohy a dali vedle do pytle.

Na začátku minulého století byly ale Karaďordeho ostatky vyzdvihnuty a dnes jsou uloženy v [[Plenc]]u. Na místě koliby, u které KaradjordjaKarađorđa rozsekali šavlemi a sekerou (protože kulky mu prý neublížily){{chybí zdroj}} dnes stojí [[oltář]] a [[kostelík]].

[[Nikola Novaković]], který vlastní rukou usekl KaradjordjoviKarađorđovi hlavu, se později utopil a jeho rod se v Srbsku považuje dodnes za prokletý. Miloš Obrenović sice vládl nějaký čas Srbsku, ale syna mu zabili v puči sami Srbové. Ti se dodnes jako národ stydí za to, že utlačovatelům, Turkům, Srb vydal Srba.

Po zavraždění KaradjordjeKarađorđe Petroviće se rozhořel krvavý boj o vládu a nepřátelstvý mezi [[KaradjordjevićovéKarađorđevićové|dynastií KaradjordjevićůKarađorđevićů]] a [[Obrenovićové|dynastií Obrenovićů]]. Spor skončil, když byla v roce [[1903]] vyvražděna královská rodina z Obrenovićové|dynastie Obrenovićů a [[KaradjordjevićovéKarađorđevićové]] se ujali vlády nad Srbskem.

* [[KaradjordjevićovéKarađorđevićové]]