Historický vývoj češtiny: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
→Pračeština: + dvě vsuvky |
|||
Řádek 31:
=== Čeština 14. století ===
▲Od 40. let se uplatnil tzv. '''mladší spřežkový pravopis''': ''ch = ch, cz = c'' i ''č, g = j, rs, rʃ, rz = ř, s, ʃ = s'' i ''š, ʃʃ = s i š, w = v, v = u, z = z'' i ''ž'', ''y'' na konci slabiky = ''j'', ''ie, ye = ě''. Grafémy ''i'' a ''y'' jsou i nadále zaměnitelné. Sporadicky se začíná používat [[interpunkční znaménko]] v různých podobách. Jeho funkcí je vyznačení pauzy.
Nastala změna ''’u > i'' (''kl’úč > klíč'') a ''’o > ě'' (''koňóm > koniem''). Završila se tzv. '''hlavní historická depalatalizace''', započatá ve 13. století. Palatalizované (změkčené) konsonaty buď splynuly se svými tvrdými protějšky, nebo se staly [[palatální souhláska|palatálními]] (ď, ť, ň). Depalatalizace se zatím ještě netýkala měkkého a tvrdého ''l'', které splynuly v jediné střední ''l'' až na přelomu 14. a [[15. století]]. V souvislosti s tím došlo k zániku fonému ''ě'' [ʲe]. Krátké ''ě'' se buď změnilo v ''e'', nebo se před labiálami ve výslovnosti rozložilo na ''j + e'' (''pěna'' [pjena]). Dlouhé ''ě'' se [[dvojhláska|diftongizovalo]] na ''ie'' (''chtieti, čieše, piesek''). Současně s tím se dlouhé ''ó'' změnilo na diftong ''uo'' (''sól > suol'').
|